Ve světě…
Nejméně oblíbený býčí trh v historii: Investiční společnost Bespoke se v jedné ze svých posledních analýz zaměřuje na „nejméně milovaný býčí trh v historii“. Jde o býčí trh současný a Bespoke jeho mimořádně nízkou oblíbenost dokumentuje vývojem býčího sentimentu podle American Association of Individual Investors. „Během devadesátých let tento indikátor obvykle mířil nahoru, ale během posledních patnácti let klesal a každé další maximum bylo níže, než to předchozí. Index S&P 500 přitom v posledních letech dosahoval nových maxim a nyní se ve srovnání s rokem 2000 obchoduje zhruba na dvojnásobku“, píše Bespoke a přikládá následující graf:
Příčinou popsaného vývoje mohou být stále živé vzpomínky na poslední finanční krizi, ale Bespoke se domnívá, že svou roli hraje pravděpodobně i demografický vývoj. Starší investoři jsou totiž podle společnosti obecně opatrnější a „můžeme předpokládat, že průměrný věk lidí tázaných v průzkumech se zvyšuje“.
Boháči čekají recesi v roce 2020: Většina „ultraboháčů“ podle CNBC čeká recesi do roku 2020. Toto tvrzení se zakládá na průzkumu banky UBS, který provedla mezi 360 organizacemi spravujícími rodinné bohatství, v průměru dosahující 1,2 miliardy dolarů. Banka tvrdí, že 55 % z těchto rodin se domnívá, že recese přijde příští rok a 45 % z rodin podle toho již mění svá investiční portfolia. To mimo jiné znamená, že zvyšují váhy obligací a realit. Podíl hotovosti pak zvyšuje 42 % z těchto domácností. Podle CNBC před recesí varuje i řada známých ekonomů a investorů, patří mezi ně například Jeffrey Gundlach a David Rosenberg.
Apple již není atraktivní: Analytik Andy Hargreaves z KeyBanc Capital Markets podle CNBC varuje investory před tím, že posun Applu směrem ke službám je „rizikový přesun na vysoce konkurenční trh“. Tento příběh je podle analytika navíc již odražen v ceně akcií společnosti a valuace Applu už ve srovnání s porovnatelnými servisními službami není atraktivní“.
Apple se přesunuje na trh, kde „firmy padají, či prosperují v závislosti na tom, jaké zisky jsou schopny generovat ze svých uživatelů“. Podle analytika to není pro ta nejlepší zpráva - poukazuje na to, že „zisk na uživatele během posledních pěti let klesal ročně o 10 %“. „Pokud máme považovat za společnost poskytující služby, měli bychom její hodnotu odvozovat od měřítek jako je růst počtu uživatelů a zisk na uživatele. Počet uživatelů ale u Applu ztrácí na tempu růstu, protože trh je saturován. A hrubý zisk na uživatele klesá. Takže tyto ukazatele nejsou moc atraktivní“, dodává analytik, který je podle CNBC špičkou ve svém oboru.
Hargreaves se také domnívá, že u Applu nemá velký smysl dělit tržby a zisky na část generovanou hardwarem a na část generovanou službami. Tyto dvě oblasti jsou totiž spojeny. Trh s luxusnějšími chytrými telefony je pak podle něj již značně saturován a uživatelé vlastnící iPhony tak svými počty neporostou tak rychle, jako doposud. Podle analytika je nyní atraktivnější například , či Google.
Dolarová dominance pokračuje: Známý ekonom Eswar Prasad na stránkách Brookings uvažuje nad tím, zda dolar ztrácí svou globální dominanci. Poukazuje na to, že došlo k poklesu podílu americké měny na globálních rezervách o čtyři procentní body, a to z 66 % v roce 2015 na 62 % v roce 2018. Podle něj jde ale „pravděpodobně o statistický artefakt související s tím, jak jsou rezervy vykazovány“. Konkrétně má jít o to, že Čína a některé další země, které dříve strukturu svých rezerv nezveřejňovaly, tak začala postupně činit. A to se projevilo sníženou vypovídací schopností dat ve srovnání s historií.
„Podle některých měřítek dolar opět získal dominantní pozici na trhu mezinárodních plateb a z prvního místa odsunul euro. Mezi lety 2012 a 2019 se například podíl dolaru na mezinárodních platbách prováděných přes systém SWIFT zvýšil o deset procentních bodů na 40 %. Podíl eura klesl o deset procentních bodů na 34 %. Podíl renminbi opět klesl pod 2 %“, tvrdí ekonom. A pokračuje:
„Řada centrálních bank, a zejména ruská a čínská, nakupuje zlato. Během roku 2018 prodala ruská centrální banka americké vládní obligace v hodnotě dosahující asi 100 miliard dolarů a rezervy přesunula do renminbi a aktiv denominovaných v eurech. Podobné kroky geopolitických rivalů Spojených států a další vývoj na finančních trzích ale nesnížily celkovou globální výši dolarových rezerv. Jejich výsledkem byly v globálním měřítku nakonec změny vah u druhořadých měn, včetně eura. Krátce řečeno, euro ztrácelo, renminbi stagnovalo a nadvláda dolaru pokračuje“.
Ekonom Tim Talor se pak v souvislosti s touto studií táže, zda může renminbi ohrozit dolar v delším období. Jeho současná role v globálních financích je podle tohoto ekonoma limitována neochotou čínské vlády plně otevřít přeshraniční tok kapitálu a ponechat kurz renminbi v rukou tržních sil. Pokud by mělo renminbi získat silnou pozici na celosvětové úrovni, muselo by podle ekonoma dojít k „významným změnám ekonomických a někdy i finančních struktur“. To je v dohledné době nepravděpodobné a dolar bude tudíž dál v dominantní pozici.
Migrační vlna opadá: Eurostat se tento týden věnuje vývoji počtu žadatelů o azyl, jejich čtvrtletní počty od roku 2014 ukazuje následující graf. Podle něj začaly počty žadatelů o azyl v evropských zemích prudce klesat v druhé polovině roku 2016 a od roku 2017 se drží zhruba na stabilních úrovních. Podle statistiků pak bylo v prvním čtvrtletí letošního roku nejvíce žadatelů ze Sýrie (11 %), z Venezuely (7 %) a Afghánistánu (také 7 %).
Eurostat také tvrdí, že ceny nemovitostí v EU vzrostly mezi lety 2010 a 2018 celkem o 16 % a v následujícím grafu vidíme meziroční růsty v tomto období:
… a u nás doma
Slovensko s nižšími daněmi a vyššími dluhy: Seznam.cz tento týden píše o tom, že „Slovensko odvážně a razantně snižuje daně. V Česku se o tom už ani neuvažuje.“ Celkové daňové zatížení je podle portálu „na Slovensku znatelně nižší než v Česku. Země přitom nyní schválila další snížení některých daní. Ekonomové to považují za celkem dobrý nápad, jak pomoci k růstu zpomalující ekonomice. Česko jde v oblasti daní opačným směrem a o snížení daní vláda Andreje Babiše (ANO) ani neuvažuje“.
Slovensko snížilo daň z příjmu menším firmám i živnostníkům z 21 na 15 procent a snížilo daň z přidané hodnoty na některé druhy potravin z 20 na 10 procent. Vládní koalice ale zároveň zvýšila i některé sociální dávky jako rodičovský příspěvek a přiznává, že opatření zhorší hospodaření rozpočtu. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek k tomu řekl, že celkové daňové zatížení je na Slovensku znatelně nižší. Celkem loni vybrané daně činily 32,8 procenta HDP, zatímco v Česku to bylo 35,8 procenta HDP. „Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka je aktuální snížení daní ze strany Slovenska poměrně odvážný krok, zvlášť když navíc musí stále hospodařit s deficitem a jeho dluh odpovídá téměř polovině HDP. V případě Česka dluh nedosahuje ani třetiny ročního HDP“, píše seznam.cz.
Malý český stát: Ihned.cz zase píše, že „český stát je stále „malý“, na daních a odvodech si bere relativně málo. Přerozdělování vévodí Francie či Finsko“. Vyjádřeno poměrem k HDP dává stát málo na důchody či armádu, o to více peněz zůstává lidem či firmám k jejich vlastní spotřebě. Oproti jiným evropským zemím má Česko podle portálu v poměru k hrubému domácímu produktu příliš nízké sociální výdaje.
Portál pak v jiném článku poukazuje na to, že „Češi stráví v důchodu v průměru 24 let a tři měsíce. Od začátku tisíciletí se tato doba protáhla o více než čtyři roky“. Věk pro odchod do důchodu se přitom v Česku každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. „Průměrný důchodce se v roce 2002 dožíval 77 let a důchodkyně asi 79,5 roku. Loni to bylo u penzistů v průměru 79,67 roku a u penzistek 83,58 roku“, píše ihned.cz.