Řada Američanů věří, že v jejich zemí dochází ke ztrátě pracovních míst kvůli čínské konkurenci. A domnívají se, že tomu lze zabránit cly uvalenými na dovozy z této země a ze zemí jiných. Dong Cheng, Mario Crucini, Hyunseung Oh a Hakan Yilmazkuday ale na stránkách VoxEU tvrdí, že právě americké zkušenosti by měly jasně ukazovat, jaké nezamýšlené negativní důsledky takové kroky přinášejí. Příběh „americké výjimečnosti“ dosažené během dvacátého století totiž přináší úplně opačné poučení.
Ekonomové poukazují na to, že na počátku vzniku celosvětového automobilového průmyslu stály Spojené státy na špičce v rychlosti rozšiřování aut napříč celou společností. Celému světu pak začaly dominovat americké firmy , a Chrysler. Jejich kumulativní podíl na trhu dosahoval od roku 1922 do roku 1938 asi 80 %, za nimi figurovaly britské firmy s pouze 6% podílem. Společnost přitom začala auta vyrábět na automatizované výrobní lince už v roce 1914 a výsledkem byl pokles potřeby práce při výrobě a významné snížení výrobních nákladů a prodejní ceny.
Ke zmíněné americké výjimečnosti dosažené na počátku minulého století ve výrobě a penetraci automobilů došlo právě proto, že americké vozy byly ve srovnání se zahraniční konkurencí výrazně levnější. K tomu zase výrazně přispěly inovace, které se šířily mezi továrnami tří amerických automobilek. Vlády v jiných zemích na konkurenční tlak těchto firem postupně reagovaly zaváděním cel a protekcionismem. Tím ale zbrzdily šíření automobilové dopravy v jejich zemi a také rozvoj domácích automobilek.
Následná vlna liberalizace vedla k tomu, že se americký trh globalizoval a začaly na něm podnikat i zahraniční automobilky. Podle ekonomů jde o podobný proces, který nastal ve sportu poté, co se Spojené státy otevřely zahraničním atletům. Důležité je, že americké automobilky nevyhledávaly ochranu před zahraniční konkurencí a podle ekonomů za ochranu nelobují ani nyní. „Jak ukazuje historie, vzdalování se konkurenčnímu tlaku jen zřídkakdy slouží zákazníkovi a efektivitě domácí výroby,“ uzavírají ekonomové.
Studie v následujícím grafu ukazuje konkrétní vývoj globálního tržního podílu automobilek jednotlivých zemí. Zřejmá je dlouhodobá dominance Fordu, a Chrysleru, kterou až ke konci období začínají narušovat zejména firmy z Evropy:

Druhý graf ukazuje dlouhodobý vývoj tržního podílu amerických automobilek na domácím trhu. Ve druhé polovině dvacátého století tam docházelo k jeho znatelnému poklesu s tím, jak se na trh dostávaly evropské a japonské vozy vyráběné v zahraničí nebo přímo v USA. Jak ale bylo zmíněno, Spojené státy na tento vývoj nereagovaly protekcionismem, který by poškozoval spotřebitele a brzdil inovace v průmyslu:

Zdroj: VoxEU