Česká inflace se v prosinci opět vzdálila od prognózy centrální banky i od horní hranice jejího tolerančního intervalu. Odchylka v prvním případě odpovídá třem desetinám procentního bodu, ve druhém pak dvěma. Na první pohled je tedy ideálním důvodem k tomu, aby centrální bankéři znovu sáhli na úrokové sazby a posunuli je směrem k vytoužené neutrální úrovni. Takto by mohlo být rozhodování velmi snadné, nicméně museli by zároveň zcela odhlédnout od všeho ostatního. Od politiky ECB, stejně jako od faktu, že naše ekonomika teprve se zpožděním následuje západní Evropu a zpomaluje.
A vlastně by tak vlastně přehlíželi i svoji stávající prognózu, která sice s růstem sazeb počítá, ale současně „předvídá“ i jejich brzký rychlý propad. Dokonce pod současnou úroveň, mimo jiné proto, že inflace na horizontu měnové politiky bude mít navzdory své současné úrovni tendenci vracet se zpět k cíli. Takže vlastně ani poslední vysoké číslo inflace nemusí být samo o sobě tím posledním impulsem, který by přeskupil většinu hlasů v bankovní radě. Napomohlo však alespoň finančním trhům téměř úplně se odpoutat od snů o přicházejícím Armageddonu, který měl přinést radikální propad úrokových sazeb a kdoví co ještě. ČNB sice už od loňského května na sazby nesáhla, avšak dlouhé sazby za tu dobu dokázaly propadnout pod hranici jednoho procenta a nyní – v případě desetiletého swapu – se znovu vyšplhat nad úroveň 1,80 %. Na to, že se za posledního půl roku až tak moc nestalo, je skok o 90 bodů nahoru docela slušný návrat k “normálu”.
Inflace v ČR je samozřejmě vysoká a nejspíše nad trojkou zůstane hned několik měsíců. Dál totiž svižně porostou náklady na bydlení jako nejvýznamnějšího inflačního hybatele s největším podílem na spotřebitelském koši. K tomu navíc musíme počítat i s rekordním zvýšením spotřebních daní z tabákových výrobků a alkoholu, takže o inflaci nejspíše nebude nouze ani letos. Nejisté jako vždy zůstávají ceny potraviny, kterými stejně jako v ostatních zemích střední a východní Evropy (nikoliv té západní) už několik měsíců hýbe prudké zdražování vepřového. Přesto pravděpodobnost, že ve druhém pololetí se tuzemská inflace začne vracet k dvojce, zůstává i nadále vysoká, takže zřejmě únorové zasedání ČNB nepřinese žádnou změnu.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Vysoká inflace pomohla koruně k dalšímu posílení, a tak se česká měna včera dostala až k hranici 25,20 EUR/CZK. Ve srovnání s prognózou ČNB je nyní asi 1,2 % silnější, a tak vlastně sama o sobě utahuje měnové podmínky a umožňuje centrální bance i nadále vyčkávat, dokud se nezvednou mraky nad evropskou ekonomikou. Nová inflace popostrčila vzhůru i dlouhé (desetileté swapové) sazby, které si jen během včerejška připsaly více než 10 základních bodů k dobru. Trhy tak konečně přestaly počítat s tím, že se kdesi na obzoru rýsuje snižování úroků, zatímco ČNB ve skutečnosti jen vyčkává na vhodnou příležitost k jejich zvýšení.
Zahraniční forex
Růst úrokových sazeb tentokrát v eurozóně způsobil lehký posun eurodolaru směrem vzhůru. Dnes bude zcela jistě zajímavým číslem americká inflace, která se zřejmě posune nepatrně vzhůru.
Inflace bude zajímavým číslem i pro maďarský forint. Čekáme až 4% posun meziroční inflace. Reakce forintu může být z počátku lehce pozitivní, ale pokud se nedostaví nějaký jestřábí komentář z MNB, tak počítejme s tím, že pár EUR/HUF se bude tlačit zpět ke svým historickým maximům, jež leží nad hodnotou 337.
Ropa
Zatímco v průběhu včerejšího obchodování ropa Brent mírně ztrácela, dnes ráno se v reakci na solidní data z Číny (zahraniční obchod) cenový vývoj stabilizoval nad úrovní 64 USD/barel. Čínské exporty totiž v prosinci překvapily silným meziročním růstem 7,6 %, prvním po pěti měsících, přičemž nad očekávání dobře se dařilo také importům (meziročně 16,3 %). Den před podepsáním první fáze americko-čínské obchodní dohody pak trhy povzbudil rovněž krok amerického ministerstva obchodu, které odebralo Číně status měnového manipulátora.