IGM Forum provedl průzkum mezi ekonomy z USA a Evropy a Romesh Vaitilingam na stránkách VoxEU prezentuje jeho výsledky. Podle nich existuje „široký konsenzus, že přijde prudký propad ekonomiky“, menší shoda panuje na tom, jak dlouho bude trvat. Podobné je to s relativním významem poptávkového a nabídkového šoku. Dvě třetiny evropských ekonomů pak mají značné pochyby o připravenosti institucí eurozóny na to, aby efektivně reagovaly na vzniklé škody.
První graf ukazuje, jak u evropských (první sloupec) a amerických ekonomů vypadají reakce na tvrzení: I kdyby smrtnost u COVID-19 byla omezená, pravděpodobně dojde k hluboké recesi. Téměř polovina evropských ekonomů souhlasí silně, více než třetina souhlasí. U amerických ekonomů souhlasí silně 18 % a souhlasí 44 %. Nesouhlas vyjadřuje jen minimum z nich a silný nesouhlas nevyjádřil nikdo:
Ekonomka Elena Carletti se domnívá, že z hlediska hloubky recese je relevantní spíše počet nakažených a následně to, jak moc je jím dotčeno celé hospodářství. Luigi Guiso zase tvrdí, že zastavit šíření nákazy znamená zastavit ekonomickou aktivitu, a to je významný šok. Druhý graf se týká toho, zda se negativní dopady epidemie projeví zejména na poptávkové straně ekonomiky. Jak v USA, tak v Evropě s tímto pohledem souhlasí asi 43 % ekonomů, velká část z nich si ale není jistá tím, co bude postiženo více – zda poptávka či nabídková strana ekonomiky.
John Vickers k tomuto tématu napsal, že ve skutečnosti je těžké oba efekty jasně odlišit a neměli bychom zapomínat na to, jak bude postižen finanční systém. Austan Goolsbee zase poukázal na fakt, že zejména ve vyspělých zemích tvoří většinu ekonomické aktivity služby, takže snahy o to, aby se lidé méně pohybovali a setkávali, se na nich projeví velmi citelně. Třetí graf se týká připravenosti evropských institucí na to, aby se vypořádaly se škodami napáchanými epidemií.
Asi dvě třetiny tázaných evropských ekonomů se domnívají, že ona připravenost neexistuje. Jako hlavní problém bývá zmiňována absence společné fiskální politiky, a tudíž těžko prosaditelný koordinovaný postup na straně fiskální politiky. Olivier Blanchard ovšem dodal, že pod rostoucím tlakem by se tato situace mohla změnit. Charles Wyplosz míní, že ECB bude „hrát druhé housle“ a rozhodující budou kroky jednotlivých vlád, které „doufejme, budou koordinované“.
Zdroj: VoxEU