Společnost Nemak Györ už 27 let vyrábí hlavy válců pro evropský automobilový průmysl. Vzhledem ke klesající produkci německých automobilových gigantů však byla tato maďarská firma nucena propustit 180 lidí, což odpovídá zhruba 20 procentům její celkové pracovní síly, píše ve své analytické zprávě list Financial Times.
"Všichni (velcí němečtí výrobci automobilů) museli na několik týdnů zavřít továrny. A v tomto období od nás neobjednávali součástky, takže jsme také museli pozastavit produkci," řekl listu finanční ředitel podniku Gábor Mersich.
Nemak Györ není zdaleka jediným podnikem, jenž pociťuje dopady recese německé ekonomiky, která by podle analytiků mohla být nejhlubší od druhé světové války. Německo je největším obchodním partnerem střední Evropy. Dopady útlumu německého průmyslu se nyní v tomto regionu šíří prostřednictvím dodavatelských řetězců, které se za uplynulých více než 30 let úzce propojily s osudem největší evropské ekonomiky.
Podle ekonomů prohloubí toto napojení na zpomalující hospodářský motor Evropy nyní prohloubí negativní dopady, které na středoevropské ekonomiky mají omezení zavedená v rámci boje proti koronaviru. Mohlo by však rovněž pomoci urychlit hospodářské oživení regionu, jakmile německá ekonomika opět nabere na tempu.
V krátkém období však zřejmě budou dopady bolestivé. Pondělní údaje o indexech nákupních manažerů v Polsku a České republice ukázaly, že zpracovatelský průmysl v obou těchto ekonomikách v květnu pokračoval v prudkém poklesu.
Země a podniky s úzkým napojením na německý automobilový průmysl, ve kterém výroba klesla na pouhých 45 procent kapacity, budou podle mnichovského institutu Ifo obzvlášť tvrdě zasaženy, upozorňuje list Financial Times.
Německá automobilka již odložila investici v Maďarsku v hodnotě jedné miliardy eur (téměř 27 miliard Kč). A produkce slovenského automobilového průmyslu v dubnu podle ekonomky Katariny Muchové ze společnosti Slovenská sporiteľňa dosahovala pouze 18 procent loňské úrovně. "Duben byl v automobilovém průmyslu dosud nejhorším měsícem," uvedla Muchová. "Většina tohoto odvětví byla zcela uzavřena," dodala.
"Jsou tu velké otazníky ohledně poptávky a obnovování výroby v automobilovém průmyslu. To se týká zejména Slovenska, České republiky a Maďarska, ale také Polska a Rumunska," upozornil hlavní ekonom banky UniCredit pro střední a východní Evropu Dan Bucsa. "Podniky ve střední a východní Evropě jsou součástí evropských dodavatelských řetězců a němečtí výrobci automobilů a automobilových součástek těmto trhům dominují," dodal.
Ekonomové z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW) předpokládají, že hrubý domácí produkt Slovenska se letos sníží o devět procent. V Rumunsku čekají pokles o sedm procent a v Maďarsku o 5,5 procenta, píše Financial Times.
"(Koronavirové) restrikce v těchto zemích jsou si celkem podobné: jsou docela přísné a byly zavedeny docela rychle. Takže většina rozdílů v rozsahu hospodářského útlumu bude spojena s externími faktory," uvedl náměstek ředitele institutu Richard Grieveson.
V Polsku, které je mnohem větší než Maďarsko či Slovensko, bude hospodářská recese pravděpodobně mnohem mírnější - WIIW očekává pokles o čtyři procenta. Polské podniky obchodující s Německem však svého západního souseda sledují s nervozitou.
"Myslím si, že nás to určitě ovlivní v roce 2020 a pravděpodobně také v roce 2021. Ale doufám, že to nebude tak tvrdé, jak se dnes domníváme," uvedl Marek Gorski, předseda dozorčí rady polské chemické společnosti Ergis, jejíž příjmy z Německa se v uplynulých třech měsících meziročně propadly o 20 procent. "V posledních 30 letech se Německo stalo největším exportním partnerem pro řadu odvětví, nejen pro naše. Takže když se něco negativního stane v Německu, samozřejmě to pocítíme," dodal.
Vyhlídky pro středně dlouhé období jsou nicméně příznivější. Některé ukazatele signalizují, že podnikatelská aktivita v Německu se začíná zlepšovat. Známky oživení jsou patrné v odvětvích, jako je například stavebnictví. Německo také představilo obrovský balík stimulačních opatření, jehož hodnota podle odhadu Mezinárodního měnového fondu dosahuje 35 procent hrubého domácího produktu. Jeho pozitivní vliv by se měl projevit také ve střední Evropě, upozorňuje Financial Times.
"Přichází tu velká podpora ze strany rozpočtové politiky," uvedla také Muchová. Upozornila, že s hospodářským vývojem ve druhém čtvrtletí se toho již mnoho udělat nedá, ale předpověděla zlepšení v dalších dvou kvartálech. "Tyto rozpočtové výdaje jim skutečně mohou pomoci dosáhnout oživení ve tvaru písmene V," dodala.
V dlouhodobějším horizontu by úzké vztahy s Německem mohly střední Evropě přinést další výhody. Mnoho německých podniků se kvůli pandemii potýká s problémy u svých globálních dodavatelských řetězců a podle Grievesona by je tato zkušenost mohla přimět k tomu, aby část produkce přesunuli blíž k sobě. "Domnívám se, že k tomu dojde. Otázkou je, jaký to bude mít rozsah," uvedl Grieveson.