Švýcarská ekonomika zažije kvůli pandemii nejhorší propad za desítky let, oslabí ale méně, než se dosud čekalo. Hrubý domácí produkt (HDP) by se letos vinou poklesu výroby a ztráty pracovních míst mohl snížit o 6,2 procenta, uvedl dnes švýcarský Státní úřad pro hospodářské záležitosti (SECO).
Letošní hospodářský propad by tak byl nejhlubší od roku 1975, kdy zemi zasáhl šok z růstu cen ropy. Byl by ale mírně nižší než 6,7 procenta, kolik vládní ekonomové odhadovali v dubnu. Zároveň by výsledek by i lepší než v ostatních evropských zemích.
Míra nezaměstnanosti by se podle dnes zveřejněného odhadu měla zvýšit na 3,8 procenta. V květnu činila 3,4 procenta. SECO předpokládá, že se do ní promítnou problémy v zahraničním obchodě, pokles spotřebitelských výdajů a také problémy podniků znovu obnovit provoz poté, co musely zavřít kvůli koronavirovým opatřením.
Pro srovnání - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpokládá, že například britská ekonomika letos klesne o 11,5 procenta. Pro francouzské hospodářství předpovídá snížení o 11,4 a pro italské o 11,3 procenta.
Bern odhaduje, že pokud nepřijde masivní druhá vlna epidemie, mohlo by ve druhé polovině roku nastat postupné oživení. SECO se domnívá, že v příštím roce HDP vykáže růst o 4,9 procenta. Míra nezaměstnanosti by ale na švýcarské poměry měla zůstat vysoko, a to 4,1 procenta.
Švýcarsko svou ekonomiku na obranu proti koronaviru neomezilo tolik jako okolní země. I za pandemie se dařilo jeho rozsáhlému farmaceutickému průmyslu. Švýcarská vláda totiž peníze na povzbuzení ekonomiky zasažené pandemií uvolnila rychle, řekl agentuře Reuters analytik Gero Jung z banky Mirabaud. Vláda uvolnila 60 miliard švýcarských franků (1,5 bilionu Kč), což je zhruba deset procent ročního HDP, dodal.