V průběhu výprodejů se na mě obracela spousta jedinců s dotazem, jestli už akcie dosáhly svého dna. Tyto dotazy začaly chodit už v únoru a trvaly někdy do poloviny dubna. Nyní při pohledu do zpětného zrcátka vidíme, že trhy byly na svých minimech 23. března a následně se začaly divoce zvedat v reakci na směr nového kormidla Fedu.
Ten práskl pěstí do stolu s tím, že už se na to nemůže dívat a bude sypat likviditu na všechny směry. Na konci června teď víme, že Fed jen tak nepřestane se svojí zdánlivě nekonečnou expanzí. Nejnověji se Fed posunul do role nákupčího firemních dluhopisů, čímž stáhl výnosy dluhopisů všech kategorií dramaticky níže.
Portfolio investora v masivním propadu může nabrat tří podob:
Investor šťastlivec má veškerý volný majetek pouze v hotovosti, potom s radostí uvítá příležitosti nižších cen ke kýženému a masivnímu nákupu (pokud na to ovšem najde odvahu a pevné nervy). Mediální vykreslení situace bylo na přelomu března a dubna dosti děsivé a spíše pochybuji, že někdo, kdo neinvestoval v lepších časech, v sobě našel odvahu začít zrovna v čase hroucení světa.
Investor realista již má slušný majetek zainvestován a najednou vidí své portfolio v hlubokém mínusu. Do tohoto stavu se dostala většina dlouhodobějších investorů. Jako již mnohokrát se ukázalo být nejlepší variantou sednout si na prsty a nedělat nic s tím, že se situace nějak vyvrbí. Ti šťastnější akcie přikupovali a využili příhodnějších cen. Ze zpětného pohledu to byla vítězná varianta.
Investor smolař se pohybuje na konci svého investičního horizontu, anebo blízko jeho konci, a své prostředky potřebuje výhledově zlikvidnit. Tady je naopak dobré nenechávat tyto transakce na poslední chvíli. Nejen že jsme letos zažili nejrychlejší propad trhů v historii, ale ostrý sešup přišel i v prosinci 2018. Tedy je vhodné situaci nepodceňovat a uprodávat akciové investice raději postupně a s letitým odstupem.
Osobně si beru z uplynulých měsíců jasné poznání. Čekat několik let na tržní dno s velkou hromadou hotovosti je naprosto mylná investiční strategie. Ono je totiž naprosto nejasné, kdy tržní dno přijde, a hlavně představa, že po několika letech čekání nasypu veškeré své prostředky do trhu a hned vydělám ranec, je naprosto iluzorní. S takovou nezačnete investovat nikdy. Už o tom minulém býčím trhu, běžícím mezi březnem 2009 až do začátku letošního roku, se psalo jako o nejvíce nenáviděném akciovém růstu. Ti investoři, kteří v minulé dekádě zůstali stát stranou a čekali na „pořádný propad“, letos opět dostali šanci.
Autorem textu je hlavní investiční stratég ČSOB Jaroslav Vybíral. Text byl již dříve publikován na iHned.cz