Právě dnes jsem vedl velmi krátkou, ale zajímavou debatu o autech, jaké palivo je bude v budoucnu nejspíš pohánět... Krátkodobě hlavně fosilie....ale pak? Světové zásoby ropy jsou asi na 45 let, ropné společnosti však prý přesné údaje zveřejňují účelově vzhledem k cenotvorbě, případně možná v závislosti na potřebě posílit svou rozvahu. (Přiznané světové zásoby zemního plynu jsou na +-150 let a u uhlí na +-400 let. Sluneční energie dopadne na Zemi +-6000x více její aktuální denní spotřeby... ze zdroje worldometers.info) Jeden by řekl, že elektřina je nekonečný zdroj, navíc "zdarma", bez vlivu protekcionismu (s výhradou patentového práva). Pokud by jeden zamýšlel perspektivně a dlouhodobě vsadit na elektřinu, pak bude muset kalkulovat světové zásoby nerostných surovin a jejich disponibilní zásoby na území spřátelených zemí (výroba akumulátorů). Před dekádou jsme se dozvěděli, že v Afghánistánu je nerostů za 3 bil USD, a později že asteroidy také něco mohou přihodit. Netuším, kolik z uvedených teritorií již bylo těženo... K reálné zásobě disponibilních zdrojů za rozumné ceny je třeba mít v zádech oporu ve výstavbě potřebné infrastruktury. Dokážu si představit, vybudování solidní sítě takové infrastruktury v Evropě či Japonsku (relativně krátké dopravní trasy) a ve zbytku světa již jen v aglomeracích. Vybudování takových sítí by bylo reálné jen v případě zapojení financovatelných veřejných rozpočtů. Tedy již asi ne v Mexicocity apod. emergin markets. Prostě jen tam kde se dnes žije na nekonečný veřejný dluh financovaný z euforie či nedostatku výnosnějších příležitostí. Vždyť s párou to bylo podobně - železnice jsou pro cestující buď soukromé (a příliš drahé tam kde lidé nemají lepší alternativu - třeba Londýn) anebo jako státní podniky (které jsou na exponovaných trasách škádleny privátními firmičkami). Dnes jde všechno rychleji než dřív, ale i tak se vybudování elektro-infrastruktury silničního provozu mezi spádovými uzly musí počítat na aspoň jedno desetiletí (a covid to nejmíň o 2 roky zpozdil). Technologický pokrok je v současnosti natolik dynamický, že stejně jako se rozevírají nůžky mezi příjmovými skupinami, rozevírají se nůžky mezi technologicky vyspělými regiony, když ty nejpokročilejší regiony se nejspíš budou svou velikostí zmenšovat v závislosti na své ekonomické dominanci nad svým blízkým okolím. Autonomie provozu, ke které zdánlivě směřuje Muskova filosofie, je reálná právě jen a pouze tam, kde mají nadřazený souřadnicový systém (a sice celý svět), dostatečné ekonomické veřejné zdroje (již jen země G7, bez Itálie?), krátké dopravní trasy (optimálně intervalové po stejné trase). Tudíž žádná masová záležitost pro miliardy populace, pouze se o tom hovoří, jelikož je to v dané době "cool". Představme si situaci, kdy by nějaký region významný svou rozlohou nebo počtem lidí postihl náhlý výpadek elektrického proudu. Dá se předpokládat, že v tom případě by se politické špičky snažily odstranit závadu, logicky na svůj účet (vyšší moc), v zájmu prevence před hysterií davu. Čímž by nově vzniklým veřejným dluhem eliminovaly škody na své infrastruktuře, ale zároveň také eliminovaly škody na hodnotě akcií privátní firmy, která by jinak bez elektřiny nedokázala realizovat jakékoliv příjmy. Privátní firmy jako Uber, Tesla, atd. svou optimalizací daní naprosto nepřispívají veřejnému rozpočtu tolik, který je následně zprostředkovaně rozdáván formou dotací a příspěvků pro jejich rozvoj a rozmach. Nechci být za kacíře, někdy mám dojem, že zvýšená ne/ziskovost privátních firem má příčinu v politickém rozhodnutí státního reprezentanta, křížem světa. Demokracie nedemokracie, s korupcí či bez korupce, neřád politik rozhoduje, bez ohledu na tržní principy. Má to tak být?
Mudr.c
Energie je dost, problem je spis jeji skladovani. I ty uhlovodiky se daji vyrobit. A obsahem energie na kg hmotnosti jsou uhlovodiky at uz fosilni nebo vyrobene bezkonkurencnim ulozistem. A nebo cisty vodik, jenze u nej je zas problem s udrzovanim v kapalnem stavu na delsi dobu.
Ai-kun