V Kalifornii během minulého měsíce panovala rekordní horka a jak píše MIT Review, kvůli zapnutým klimatizacím došlo nakonec ke kolapsu rozvodné sítě a stovky tisíc domácností „se ponořily do temnoty“. Tyto takzvané blackouty budou navíc podle MIT Review pokračovat, protože prudce poroste počet používaných klimatizačních zařízení. A o co více tedy budeme chladit, o to více budeme přispívat k dalšímu oteplování klimatu.
MIT Review míní, že rostoucí využívání klimatizací je dáno jednak oteplováním, ale také rostoucími příjmy a urbanizací. Počet klimatizačních jednotek v celém světě by se tak v polovině století mohl dostat na trojnásobek současného stavu, tedy na 6 miliard (odhady Mezinárodní energetické agentury). Chlazení vzduchu se přitom neprovádí jen kvůli zvýšení pohodlí, ale někde i ze zdravotních důvodů či dokonce pro přežití v některých částech světa. Jenže „klimatizace sama o sobě generuje dost tepla na to, aby znatelně zvýšila teplotu ve městech, a navíc z ní unikají skleníkové plyny“.
MIT Review k tomu dodává, že další a další jednotky klimatizace budou jedním z největších zdrojů růstu poptávky po elektrické energii v celém světě. V roce 2050 by tak měla spotřeba elektřiny v klimatizacích dosahovat čtvrtiny současné spotřeby elektrické energie. MIT Review tvrdí, že v tomto sektoru nedošlo k žádnému výraznějšímu technologickému pokroku a „základní technologie funguje v podstatě stejně, jako když byla před sto lety uvedena na trh“. A i kdyby náhle došlo ke zvýšení efektivity klimatizačních zařízení, poptávku po elektrické energii budou zvedat stejně. Takže je zde nutné rozšiřovat generační kapacity, a to s pomocí obnovitelných energií.
Například v Los Angeles vzroste podle odhadů spotřeba elektřiny do roku 2060 o 51 %. Příčinou je jednak růst populace a také růst teplot. To například znamená, že by se musela zvýšit výroba elektrické energie odpovídající 20 milionům 300wattových solárních panelů během slunečného dne. A růst spotřeby elektrické energie bude ještě větší tam, kde se rychle zvyšují příjmy střední třídy. Například u Indie se čeká, že do roku 2050 nainstaluje 1,1 miliardy klimatizačních jednotek. Takže klimatizace by měla v roce 2050 spotřebovávat 45 % celkově vyrobené elektrické energie, zatímco nyní jde asi o 10 %.
Podle MIT Review je tak třeba, aby co největší část nové poptávky po elektrické energii byla pokryta zmíněnými obnovitelnými zdroji. Používání klimatizací by pak mělo být řízeno chytrými systémy, které je například vypnou ve chvíli, kdy se venku ochladí. Nebo ve chvíli, kdy lidé odejdou z ochlazované místnosti nebo se celková poptávka dostane na hranu, za kterou by již začala přenosová síť kolabovat.
Výrobci klimatizací by také měli přejít na jiné plnící plyny. A Lawrence Berkeley National Lab tvrdí, že spotřebu elektrické energie, která souvisí s používáním klimatizací, může výrazně snížit izolace budov, zakrývání oken a konstrukce „chladných střech“. MIT Review ale dodává, že do oblasti klimatizací a s nimi souvisejících technologií stále proudí velmi málo peněz ve srovnání s jinými sektory.
Následující graf ukazuje projekce IEA týkající se globální spotřeby elektrické energie, která bude tažená z velké části rostoucím využíváním klimatizací. Zobrazeny jsou dva scénáře, světle modře ten, který počítá s „agresivní politikou zaměřenou na zvýšení energetické efektivity“:
Zdroj: IEA, MIT Review