Dlouhodobá snaha Evropy odvrátit se od uhlí jako zdroje energie nabírá na rychlosti. Uhlí bylo v Evropě po staletí motorem průmyslové revoluce, teď už ale nemůže soutěžit s méně znečišťujícími zdroji výroby elektřiny, což přimělo vlády a firmy uzavřít doly a elektrárny. Obnovitelné zdroje energie tak letos poprvé překonaly fosilní paliva, když na výrobě elektřiny v EU se podílely 40 procenty, zatímco fosilní paliva 34 procenty. Uvádí to pololetní zpráva nezávislého institutu Ember.
Emise oxidu uhličitého z elektrárenského sektoru se následkem toho snížily o 23 %.
“V transformaci evropského sektoru s elektřinou je to symbolický okamžik,” uvedl Dave Jones z Ember. Všechny země na tom však nejsou stejně, největším producentem elektřiny z uhlí je v EU Polsko, České republice patří třetí příčka, upozorňuje také. “Pro státy jako Polsko nebo Česká republika tu je nyní jasná cesta ven, pokud se pro ni rozhodnou” uvedl také s poukazem na nový unijní plán na podporu ekonomik zasažených koronavirem. Přelomová unijní dohoda EU Generation může podle něj státům pomoci urychlit přechod z uhlí na čistší zdroje okamžitým zvýšením investic do větru a soláru.
Zatímco poptávka po elektřině se propadla, produkce z větrných a solárních farem narostla, protože ve slunečném a větrném počasí najelo do provozu víc elektráren. Vlhké počasí na skandinávských trzích a na Pyrenejském poloostrově naopak podpořilo vodní energii.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stoupla v EU v pololetí o 11 %, hlavně díky větrným a solárním elektrárnám v kombinaci s příznivým počasím. Produkce z fosilních paliv naopak o 18 %, z toho produkce z uhlí o 32 %.
V České republice výroba elektřiny z uhlí podle zprávy klesla o 20 procent. Důvodem však byl převážně vyšší levnější dovoz ze sousedních zemí než rostoucí podíl obnovitelných zdrojů či pokles poptávky.
Jak v EU klesá výroba elektřiny z uhlí, je nyní Česko třetím největším výrobcem elektřiny z uhlí v rámci EU, viz graf níže. V roce 2015 bylo páté, nyní se dostalo před Španělsko a Itálii.
Ve Španělsku výroba elektřiny z uhlí za pololetí klesla o 58 procent. To bylo ještě před tím, než se v červnu zavřela polovina zbývajících uhelných elektráren, které nesplňují emisní pravidla EU.
Zjištění institutu Ember potvrzuje i výzkum nevládní organizace Global Energy Monitor, která na letošní rok odhaduje rekordní míru uzavírání elektráren na fosilní paliva. Ve Španělsku má být podle tohoto průzkumu mezi roky 2020 a 2021 uzavřeno 69 procent elektráren, což podle programové ředitelky Global Energy Monitor Christiny Shearerové nemá obdoby. Naznačuje to podle ní snižování konkurenceschopnosti uhelné energie.
Analytici také upozorňují, že pandemie nemoci covid-19 snížila poptávku po elektřině, což přispělo k výraznějšímu poklesu spotřeby uhlí.
V Portugalsku výroba elektřiny z uhlí v prvním pololetí klesla o 95 procent, uvádí institut Ember. Minulý týden energetická společnost oznámila, že plánuje uspíšit termín uzavření svých elektráren na uhlí v regionu již na rok 2021.
Nizozemsko, Rakousko a Francie snížily produkci elektřiny z uhlí o více než 50 procent. Švédsko a Rakousko pak uzavřely své poslední uhelné elektrárny v březnu. V Německu výroba elektřiny z uhlí klesla o 39 procent (graf níže) a poprvé byla nižší než v Polsku, které teď vyrábí tolik elektřiny z uhlí, kolik zbývajících 25 zemí EU dohromady (druhý spodní graf).
Pět zemí EU, které nemají daný plán uzavírání svých uhelných elektráren, je ze střední a východní Evropy, upozornila ve své zprávě tento měsíc konzultační společnost Energy Aspects. Podle agentury Reuters také předpověděla, že závislost Polska na uhlí vyvolá v unii napětí.
Na Polsko se soustředí i dnes zveřejněná zpráva Ember. Zatímco jiné země včetně Německa mají plán na ústup od uhlí, v Polsku nic takového není, podotýká mimo jiné.
Polská závislost na uhlí a nedostatek elektřiny z větrných a solárních zdrojů přitom drží ceny pro spotřebitele vysoko. V první polovině roku byly velkoobchodní ceny druhé nejvyšší po Řecku, což ilustruje následující graf.
Energetická transformace v této zemi teprve začíná. Solární kapacita se tam loni zvedla o 900 MW a uhelné doly obtížně konkurují levnějšímu uhlí ze zahraničí, podptýká také Ember.
Zdroje: Ember, ČTK, Bloomberg