Rostoucí seznam rizik spojených se španělskými aktivy začíná znervózňovat investory. Státní dluh je na chvostu regionální dluhopisové rally, která srazila výnosy italských dluhopisů, dlouho považované za evropské vyděděnce, poblíž historických minim. Rozdíl ve výnosech španělských a italských dluhopisů se tak dostal na nejnižší úroveň za více než dva roky.
Banka tento měsíc doporučila odprodej španělských dluhopisů ve prospěch těch portugalských, jako důvod zmínila obavy z fiskálního stavu španělské ekonomiky, obnovení separatistických tendencí v Katalánsku a výhled zhoršení kreditního ratingu ze strany S&P poté, co agentura snížila výhled země na negativní. Ve stejně chvíli vykazuje letos španělský IBEX 35 zdaleka nejhorší výsledky z hlavních indexů regionu.
Jedním ze zdrojů současné španělské mizérie je jeden z nejprudších nárůstů koronavirové pandemie v Evropě, který rozdmýchává obavy, že ekonomický propad země bude výrazně hlubší, než ve zbytku starého kontinentu. Sklerotická španělská ekonomika a, podle guvernéra tamní centrální banky Pabla Hernandeze, „dysfunkční“ trh práce tyto obavy ještě umocňuje.
Španělská vláda se snaží neutěšený ekonomický stav země zlepšit, premiér Pedro Sanchez tento týden oznámil tříletý rozpočet ve výši 72 miliard eur určený na oživení španělského hospodářství. Pomáhá také Evropská centrální banka, která poskytuje podporu skrze svůj program nákupu dluhopisů, čímž se snaží zmírnit dopady potemnělého výhledu. Rychlost nákupů ale v posledních měsících zpomaluje, dluhopisový trh se díky tomu stává zranitelný vůči výprodejům, myslí si Jan von Gerich, hlavní stratég banky Nordea. „Největším krátkodobým rizikem je vzedmutí averze k riziku, které by mohlo tlačit na rozšíření spreadů a ECB, která by na vývoj svými nákupy reagovala pomalu,“ myslí si Gerich.
Španělský index IBEX 35 v dosavadním průběhu roku 2020 poklesl o téměř 30 %, zisky na akcie v něm vedených firem klesly ve stejném období na polovinu. Podle dat agentury Bloomberg jde o dvojnásobný pokles v odhadech zisků oproti širšímu evropskýmu indexu Stoxx 600. Španělských trh brzdily především bankovní tituly, a to kvůli tlakům na marže plynoucím z nízkých úrokových sazeb a také ze zákazu výplaty dividend ze strany ECB.
„Trhy v Itálii a Španělsku jsou mezi globálně nejlevnějšími,“ říká stratég JP Morhan Mislav Matejka ve své zprávě z 5. října. Jejich výkon nicméně závisí na tom, jak se daří spreadům na perifériích a bankám, dodal analytik.
Výnosy španělských desetiletých dluhopisů se pohybují poblíž historických minim okolo 0,23 % díky bezprecedentním stimulům tekoucím od ECB. Zatímco náklady na financování dluhu díky této podpoře pravděpodobně příliš růst nebudou, příležitosti pro investory sázející na růst výnosů relativně ku výnosům dluhopisů ostatních periferních států eurozóny jako Portugalsko nebo Itálie stále existují. Prémie, kterou investoři vyžadují za držení italských dluhopisů namísto těch španělských, se scvrkla na 54 bazisckých bodů, což je nejnižší rozdíl od května 2018 a zároveň pouze čtvrtina toho, co investoři vyžadovali na maximech v minulém roce.
Za zúžením spreadu stojí mimo jiné také mírné uklidnění politického napětí v Itálii, kde vláda premiéra Giuseppe Conteho minulý měsíc ustála v regionálních volbách výzvu opozičního rivala Mattea Salviniho. Itálie zároveň bude největším příjemcem fondů ozdravení Evropské Unie a podle banky by se měla vrátit na úroveň hrubého domácího produktu z předkoronavirového roku 2019 již v roce 2023.
Naproti tomu, politické tenze ve španělsku se zhoršující se ekonomickou situací opětovně rostou, politický pat v Katalánsku by potenciálně mohl ohrozit vyjednávání o státním rozpočtu pro rok 2021. Španělská ekonomika by se pak, podle odhadů , měla na předkrizovou úroveň vrátit nejdříve v roce 2024 a to jako poslední z deseti největších ekonomik eurozóny. „Zdůrazňuje to nedostatek úsilí k prosazení reforem, od roku 2018 nebyl za vlády středolevé menšinové vlády schválen žádný státní rozpočet,“ zdůraznil stratég Aman Bansal.
Zdroj: Bloomberg