Fed uvažuje o větší podpoře, ale trhy dál nahoru neposlal

Nečekaně zajímavé byly informace ze včerejšího zápisu z posledního jednání měnového výboru Fedu. Zatímco jednotliví bankéři se v komentářích drží centrálního postoje, nenaznačují novou akci a zůstávají u obecnějších frází o zabezpečení dostatečně příznivých podmínek, zápis odhalil, že se o úpravách politiky debatuje.

Jednou ze změn by v případě potřeby mohlo být navýšení nákupů dluhopisů, případně prodloužení příslušných programů. Fed by také mohl navázat budoucí odstraňování podpory na konkrétní ekonomické ukazatele, čímž by dodal ekonomickým subjektům větší jistotu o svých krocích.

Nadšení finančních trhů včera trochu ochladlo, data ze zámoří byla pouze smíšená, a zprávy z Fedu by teoreticky mohly sentiment opět vylepšit. To se však nepodařilo a na evropských akciích i dluhopisech ráno sledujeme jen balancování kolem včerejších hodnot. Ani dolar zápisem z jednání nějak viditelně neutrpěl a po menších pohybech se proti euru obchoduje u 1,1915.

Dnes bude přísun informací slabší a dolů půjde i aktivita na trzích kvůli svátku v USA. Tam tak trochu začal prodloužený víkend, neboť zítra se obchodování rozjede jen ve zkráceném režimu. Současný relativní klid na trzích se tedy může ještě udržet.

Zajímavostí, která není relevantní pro momentální obchodování na finančních trzích, ale přesto upoutá pozornost, je nový nápad z Itálie. Nejbližší poradce premiéra Conteho přišel s prohlášením, že měnová politika musí podporovat expanzivní rozpočtovou politiku všemi možnými způsoby. Mezi ně zahrnul i zrušení dluhopisů nakoupených centrální bankou během pandemie nebo nekonečné oddalování jejich splatnosti. Dalším nápadem zmíněného poradce je vyloučit "zelené" vládní investice z výpočtu deficitů.

Zrušení dluhopisů by bylo už nepokrytým měnovým financováním vlád, tedy porušením zákona, a jako takové ho ECB pravidelně kategoricky odmítá. Na druhou stranu, nadhození takového nápadu pěkně ukazuje, kam se vazba mezi fiskální a měnovou politikou ubírá. Zrovna ECB je dobrým příkladem toho, jak měnová politika ztrácí nezávislost na úkor vlád, přičemž ty méně rozpočtově odpovědné získávají stále silnější slovo. Zrušení dluhopisů těžko projde, ovšem k nekonečnému rolování na knihách, ještě se záporným výnosem, má centrální banka nakročeno velmi dobře. Rozdíl je přitom spíše jen formálního rázu.