Vlivem pandemie covidu-19 zakouší globální hospodářství nejstrmější propad od Velké hospodářské krize. Třebaže však strádají všichni, nedostane-li se větší pomoci nejchudším zemím světa, zaplatí nejvyšší cenu právě ony.
Zhruba 1,5 miliardy lidí žije v rozvojových zemích s nízkými příjmy, které se lopotně vypořádávají s chatrnými veřejnými zdravotnickými soustavami, omezenými institucionálními kapacitami a v mnoha případech s vysokými hladinami zadlužení. Všechny tyto země vešly do krize s omezenou schopností s ní zápasit. Stály před dramatickým zvýšením potřebných výdajů právě ve chvíli, kdy pandemie zapříčinila pokles příjmů z cestovního ruchu, remitencí a cen komodit. Zatímco aktivity na ochranu podniků a pracujících ve vyspělých ekonomikách dosáhly zhruba 20 % HDP, v zemích s nízkými příjmy tato podpora činila jen kolem 2 %.
Hrozí, že dnešní hluboký ekonomický propad, vystavující letos riziku skluzu do krajní chudoby až o 115 milionů víc lidí, vymaže dvě desetiletí přírůstků životních úrovní. Současná újma přetrvá mnoho let do budoucna, jelikož děti – zejména dívky – zanechají školní docházky, zhorší se kvalita zdravotnických služeb a zůstanou stlačené úrovně zaměstnanosti.
Význam to má pro všechny z nás. Nejistota v chudých zemích se promítá do nestability ve zbytku světa. Ještě důležitější je, že dokud nebude krize covidu-19 poražena všude, nebude nikdy skutečně za námi.
Chudým zemím musí za tím účelem pomoci mezinárodní instituce a bilaterální dárci, zatímco pracují na vytváření správných ekonomických podmínek pro zotavení domácího hospodářství. Mezinárodní měnový fond dál svým členům poskytuje praktickou odbornou asistenci a průpravu a pomáhá vládám zvládat dluh, zvyšovat příjmy a spravovat veřejné finance tak, aby byly efektivně zajištěny nezbytné služby, včetně zdravotnických. Nizozemsko tyto snahy podpořilo příspěvkem ve prospěch účelových tematických fondů MMF a sítě regionálních center MMF k rozvoji kapacit v subsaharské Africe, na Středním východě a v Karibiku.
Zásadním úkolem je teď pomoci rozvojovým zemím s nízkými příjmy překonat současnou krizi a do budoucna posílit jejich odolnost. Programy půjček MMF doplňují bilaterální dárci jako Nizozemsko cílenými intervencemi podporujícími zdravotnictví, školství a tvorbu pracovních míst a dále prostřednictvím programů, které řeší změnu klimatu a ozeleňování ekonomiky.
Je také nezbytné udělat víc na pomoc zemím s neudržitelnými dluhovými břemeny. Už před pandemií se zhruba polovina zemí s nízkými příjmy ocitala v dluhové tísni nebo byly ohroženy vysokým rizikem skluzu do dluhové tísně. Teď když má řada zemí nanejvýš omezený přístup k novému tržnímu financování, potýkají se s příšerným hledáním střední cesty mezi podporou svého lidu během pandemie a obsluhou dluhu.
Mezinárodní společenství podniká důležité kroky k vyřešení tohoto problému. S podporou 13 bilaterálních dárců, včetně Nizozemska, MMF už svým 29 nejchudším členům poskytl roční úlevu od dluhové služby ve výši přibližně 500 milionů dolarů a teď shání dodatečné zdroje k prodloužení této úlevy na období po dubnu 2022. Přivítaly jsme prodloužení Iniciativy G20 k odkladu dluhové služby, která už nejchudším zemím v dočasných úlevách od obsluhy dluhu poskytla pět miliard dolarů. MMF také podporuje zřízení ambiciózního nového Společného rámce G20 a Pařížského klubu pro řešení dluhů, který spojuje standardní přístup k rozhodování věřitelů s individuálním přístupem k úlevě od dluhu případ od případu.
Kromě řešení dluhu nízkopříjmové rozvojové země potřebují silnější mezinárodní finanční podporu. Od nástupu pandemie MMF zdvojnásobil čerpání fondů nouzového financování a 47 zemím v této skupině poskytl nouzové prostředky ve výši 11 miliard dolarů. MMF zůstává odhodlaný zajišťovat dostatečnou přístupnost takových úvěrů v nadcházejících letech.
Aby byl schopen toho dosáhnout, MMF spoléhá na nejbohatší členské země, že úsilí podpoří poskytnutím nových úvěrových zdrojů k financování programů zvýhodněných půjček. Od počátku pandemie si MMF zajistil dodatečných 22 miliard dolarů a teď usiluje o mobilizaci grantů s cílem na těchto úrovních zajistit bezúročné půjčky, k čemuž Nizozemsko také přispěje. Mnozí bilaterální dárci také posílili vlastní programy podpory nízkopříjmových zemí. Nizozemsko například nedávno dalo dohromady 500 milionů eur, aby udrželo nad vodou stávající rozvojové snahy a finančně zajistilo nové, které chudým zemím pomohou v boji proti pandemii.
Konečně země s nízkými příjmy teď víc než kdy dřív potřebují obchod. Během uplynulých dvou desetiletí se dramaticky snížily globální úrovně chudoby, neboť tyto země posílily svou účast na mezinárodních trzích. Pandemie a probíhající obchodní pnutí však tento pokrok ohrožují. Pro zajištění globální ekonomické stability, inkluzívního a udržitelného růstu a dlouhodobé prosperity zůstává naprosto nezbytný otevřený, stabilní a transparentní obchodní systém založený na pravidlech.
MMF neustává v podpoře oživení globálního obchodu úsilím o zachování otevřených trhů a prosazováním další reformy politik. Nizozemsko a Francie v rámci Evropské unie naléhají na obchodní politiky, které budou klást větší důraz na udržitelnost a zodpovědné podnikatelské chování.
K uspokojení mnoha nenaplněných potřeb nízkopříjmových zemí budou nezbytná další společná úsilí bilaterálních dárců, včetně národních veřejných rozvojových bank a multilaterálních institucí. Společně dokážeme nejzranitelnějším zemím a společenstvím pomoci zotavit se z pandemie. Vybudujeme tak odolnější a inkluzívnější svět pro každého.
Kristalina Georgieva je výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu. Sigrid Kaag je nizozemskou ministryní zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce.
Copyright: Project Syndicate, 2020.
www.project-syndicate.org