The Economist letos v souvislosti se společností pana Muska SpaceX psal, že její činnost otevírá dveře novému průzkumu vesmíru a novým technologiím. Podle některých názorů dokonce i těžbě nerostných surovin na jiných planetách. Nová studie „The Macroeconomic Effects of Aerospace Shocks“ tvrdí, že odvětví komerčních letů do vesmíru bude trhem velikosti bilionů dolarů a tyto aktivity budou mít svůj dopad na řadu dalších odvětví. Sama studie se následně zaměřuje na oblast dosud (údajně) neprobádanou – makroekonomické dopady letů do vesmíru. Dnes trochu o nich a trochu o vesmírných akciích.
Luisa Corrado, Stefano Grassi a Edgar Silgado-Gómez se ve zmíněné studii zaměřují na to, co nazývají makroekonomickými vesmírnými šoky. Tedy na dopad letů do vesmíru na celou ekonomiku. A docházejí k zajímavému závěru: Mise financované a organizované vládou mají systematický pozitivní a dlouhodobý dopad na celkovou ekonomickou aktivitu. Nic takového ale prý nelze pozorovat u programů soukromého sektoru. Ekonomové k tomu dodávají, že NASA chce v roce 2024 poslat další misi na Měsíc a v roce 2028 na Mars. Což by mělo generovat jednak růst poptávky a ekonomické aktivity v souvisejících sektorech. A podle autorů studie si jistě řada použitých technologií nakonec najde cestu i do běžné ekonomiky.
Vesmírných akcií jako šafránu
Některé akcie zmiňované jako sázky na vesmírné lety mají pro mě tu nepříjemnou vlastnost, že jde zároveň o firmy pohybující se v odvětví, kterému se eufemisticky říká „obranné“. Jiné se zase o vesmír otírají jen mírně a nesměle. Mark Reeth nedávno poukazoval například na , která by pro zmíněnou misi NASA na Měsíc měla zajistit „měsíční“ komunikační systém. Kontrakt ale má prý hodnotu jen 14 milionů dolarů a jde tak alespoň prozatím jen o symbolickou věc.
Pan Reeth poukazoval i na satelitovou Iridium Communications, či pár ETF, které se orientují na vesmír. Ale z mého pohledu jim do značné míry nezbývá nic jiného, než držet firmy, které jsou nemalou měrou oněmi zbrojovkami. Takže nakonec se skutečně vesmírnými akciemi skončíme u známé Virgin Galactic. Její akcie byla až do podzimu minulého roku nejstabilnější akcií na světě, pak se změnila na horskou dráhu, od počátku letošního roku je asi 130 % v plusu.
VG doposud v podstatě jen investovala, její kapitalizace dosahuje 6,35 miliard dolarů. Podle Morningstar má akcie VG betu na hodnotě 0,4. Měla by tedy být velmi málo riziková (hodnota jedna znační stejnou rizikovost, jako celý trh). Jde bezesporu o odraz toho, jak málo se cena akcie hýbala do konce roku 2019. Tato „stabilita“ ale určitě nebyla odrazem malé rizikovosti toho, do čeho se VG pouští. Používat tak betu ve výši 0,4 by nedávalo smysl. I když použijeme hodnotu 1, stále tím firmě hodně fandíme. Ale dejme tomu. S tímto předpokladem se nyní bude požadovaná návratnost pohybovat kolem 6,3 %. Co tok hotovosti, který by firma měla generovat akcionářům a který bychom měli touto požadovanou návratností diskontovat na současnou hodnotu?
Investiční společnost Cowen letos v srpnu hovořila o tom, že VG by v roce 2030 mohla mít tržby kolem 1 miliardy dolarů. Tento odhad se zakládá na odhadovaném počtu potenciálních zákazníků a ten zase na počtu lidí s čistým majetkem převyšujícím 50 milionů dolarů. Těch je prý nyní po světě asi 5 milionů a VG by podle Cowenu mohla ročně do vesmíru poslat asi 3,4 tisíce z nich. Což mi při ceně 250k dává 850 milionů dolarů tržeb a zbytek budou možná výlety na oběžnou dráhu země, které by měly být ještě dražší a tudíž pro ještě majetnější. Co z toho dokáže firma vygenerovat pro akcionáře?
Je to velká zkratka, ale třeba Lufhansa dokázala v roce 2019 dostat z jednoho eura tržeb jen asi 0,7 % volného toku hotovosti FCF. Delta byla na desetinásobku a pokud její výkonnost nasadíme na výše uvedená čísla, tak VG by v roce 2030 generovala FCF ve výši kolem 70 milionu dolarů. Pokud bychom se na tuto částku postupně dostali z 10 milionů dolarů a po roce 2030 jí nechali růst o 5,6 % ročně, ospravedlní tento tok hotovosti současnou kapitalizaci.
Shrňme klíčové předpoklady tohoto scénáře: Rizikovost na úrovni celého trhu (což je velký optimismus), v roce 2030 3,4 lidí cestujících za 250k dolarů a k tomu 150 milionů dalších tržeb (třeba 500 lidí cestujících na oběžnou dráhu za 300k dolarů). K tomu FCF marže na úrovni toho nejlepšího v letecké dopravě. A v neposlední řadě onen 5,7 % terminální růst (pokud by dosáhl jen 4 %, současná hodnota by dosáhla necelé 2 miliardy, tedy méně než třetinu kapitalizace).
Travis Hoium na konci září letošního roku shrnul dilema kolem VG jednoduše: Jednak je tu riziko, že firma nebude schopná zajistit výletní lety do vesmíru po technické stránce. A k tomu se přidává riziko, že se nenajde potřebný počet lidí, kteří budou ochotni platit stovky tisíc dolarů za takový výlet. Investor ale poukazoval na jednu zajímavou věc: Firma může možná nakonec skončit ne jako vesmírná výletní, ale globální dopravní. Tedy tak, že její rakety budou sloužit zejména pro expres dopravu na druhý konec světa. Vstoupit na existující trh s novým produktem není úplně jednoduché, vytvořit si úplně nový trh je ještě někde jinde. Dělá to třeba , o které jsem tu psal včera. U VG jde svým způsobem o extrémní verzi takové strategie.