Report ISM z amerického průmyslu za únor dodal velmi optimistický obrázek, který zapadá do současného naladění investorů, a to včetně vyšších inflačních očekávání. Ta jsou zde akcentována poměrně silně. Reakce výnosů i dolaru je však velice vlažná.
Hlavní index aktivity se v únoru zvedl na 60,8 z 58,7 bodu. Tržní konsensus byl přitom nastaven na nepatrné snížení na 58,6. Za lepším údajem stojí silnější produkce, která nabrala ještě vyšší tempo, velice silný příliv nových objednávek, zlepšení na poli zaměstnanosti i značné protahování subdodávek. Jen zásoby se v únoru nepatrně snížily. O vysoké aktivitě svědčí rovněž rychlé hromadění rozpracovaných zakázek i silné objednávky ze zahraničí.
Ačkoli využití kapacit podle statistik Fedu zůstává stále podprůměrné, průzkum ISM říká něco jiného: Podle jeho čísel i odpovědí firem jede americký výrobní sektor blízko svých současných možností. Velmi často se zde objevují zmínky o problémech s dodávkami surovin či meziproduktů, některé dodavatelské řetězce jsou vyčerpané, stále jsou tu problémy s cly a firmy čelí i nedostatku zaměstnanců, aby uspokojily současnou poptávku. V průzkumu se zrcadlí i nedostatek čipů, přičemž výrobci elektrického vybavení a komponent mluví dokonce o situaci mimo kontrolu a chaosu, kdy dochází k výpadkům obrovského rozsahu.
Logickým vyústěním, které se v odpovědích také často objevuje, se pak stává nárůst cen. A ten je podle průzkumu rychlý. Dílčí cenový index na 86 bodech je nejvýš od poloviny roku 2008, kdy svět čelil ropě atakující 140 dolarů. Kromě evidence silné poptávky tedy přichází i potvrzení inflačních tlaků. Ty jsou jednak tažené samotnou poptávkou, ale částečně i tlačené nabídkově kvůli problémům s dodávkami, včetně ropy. Když připočteme, že po každé recesi se ekonomika trochu strukturálně promění, tlak na ceny může snadno přicházet dříve, než by třeba naznačovaly údaje o využití kapacit v průmyslu.