Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise dnes v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží jejich výrobu. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic.
EK v rámci klimatického balíčku také navrhla, aby se prostřednictvím systému emisních povolenek nově platilo také za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. V rámci dosud nejzásadnějšího balíčku klimaticky šetrných opatření Brusel rovněž počítá s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot. Unijní exekutiva plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měli platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou platit od roku 2026.
2050: Evropa bez aut se spalovacími motory?
Také změny v budoucím prodeji nových aut na benzínový či dieselový pohon musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament. To může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové lobby trvat až několik let.
Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Komise kalkuluje s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickými spalovacími motory.
Omezení se ovšem mají týkat již roku 2030, dokdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Komise přitom původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně Česka však cíl mírně snížila. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
Řada automobilek již do produkce elektrických vozů investovala velké peníze a například Volkswagen počítá s ukončením prodeje benzinových a dieselových aut v Evropě do 15 let. Někteří výrobci však požadují větší pružnost v termínech či výraznější veřejné investice do infrastruktury pro elektromobily.
Systém povolenek zatím jen s elektrárnami, velkým průmyslem a letadly
Povolenkový systém, v němž si znečišťovatelé kupují možnost vypouštět do vzduchu emise, dosud zahrnoval pouze elektrárny, velké průmyslové podniky a komerční leteckou dopravu. Komise ale chce, aby na cestě k dosažení nových klimatických závazků místo dosavadních 40 procent emisí pokryl více než polovinu. Nově se proto současný systém rozšíří na veškerou nákladní lodní dopravu v rámci EU, zahrnovat bude i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa.
V rámci odděleného nového systému se bude nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. Náklady budou hradit výrobci paliv či dodavatelé tepla do budov, což patrně povede ke zvýšení cen pro zákazníky.
Čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění proto poputuje do nového sociálně klimatického fondu, který bude sloužit mimo jiné k podpoře domácností, pro něž bude očekávané zvýšení cen neúnosné. V letech 2025 až 2032 by měl podle komise členským zemím přinést přes 70 miliard eur (více než 1,8 bilionu Kč), které by vedle podpory chudších domácností měly sloužit rovněž k investicím například do energetické účinnosti budov