Šest z osmi největších bank působících v České republice nechce půjčovat peníze na investice do uhelného průmyslu. Vyplývá to ze srovnání přístupu zdejších bank k ochraně klimatu, které zveřejnila organizace Greenpeace. Tři z nich si dokonce stanovily cíl dosáhnout klimatické neutrality. ČSOB patří k těm, které ze srovnání vyšly nejlépe. Nejméně naopak ochranu klimatu řeší Fio banka, vyplývá podle Greenpeace také z výsledků.
Finanční sektor se v posledních letech začal hlásit k ochraně klimatu a banky, investoři či pojišťovny prohlašují, že chtějí snižovat emise a přestat podporovat největší emitenty skleníkových plynů.
Analýza Greenpeace se zaměřila se na čtyři oblasti týkající se přístupu vybraných bank k ochraně klimatu a podpoře fosilních paliv. Sledovala, zda banky půjčují peníze na uhelné projekty, omezují spolupráci s firmami z uhelného sektoru, stanovují vlastní cíle na snižování emisí či dosažení klimatické neutrality a také zda a jak komunikují témata ochrany klimatu a společenské odpovědnosti ve vztahu k životnímu prostředí na veřejnosti.
Analýza ukázala, že šest bank má konkrétní interní pravidla, která zabraňují půjčovat na nové uhelné projekty. Pět bank navíc omezuje další spolupráci s uhelnými firmami, kterou podmiňují plánem daných firem na přechod na obnovitelné zdroje a koncem výroby elektřiny z uhlí do roku 2030. Čtyři banky mají relativně ambiciózní cíle na snižování emisí skleníkových plynů, přičemž tři z nich – včetně ČSOB – mají dokonce cíl dosažení klimatické neutrality. ČSOB je také mezi třemi bankami, které o vlastních aktivitách k ochraně klimatu informují v češtině.
Finanční instituce čím dál častěji vyhlašují klimatické cíle či snahu dále omezovat spolupráci s uhelnými podniky, podotýká Greenpeace. Tématu udržitelnosti se začala věnovat také Česká bankovní asociace, která iniciovala Memorandum o udržitelných financích. ČSOB, jejíž je Patria Finance součástí, patřila do desítky bankovních domů, které se k němu připojily nejdříve.
Podle studie, kterou letos na jaře zveřejnilo několik mezinárodních nevládních organizací, investovalo po podpisu Pařížské dohody v období od roku 2016 do roku 2020 60 největších světových komerčních a investičních bank do fosilního průmyslu celkem 3,8 bilionu dolarů. Další zpráva, kterou loni zveřejnila koalice Europe Beyond Coal, tvrdí, že většina evropských bank, které působí mimo jiné také v ČR, je s uhelným sektorem stále propojena. Z obou zmíněných studií ale podle Greenpeace také vyplývá, že celkový objem investic do fosilního paliva postupně klesá a stále více bank svou spolupráci s fosilním průmyslem omezuje.
Vlastní analýza Greenpeace se nezabývala investicemi do zelených sektorů či portfoliem zelených” finančních. Nezkoumala ani, jaká pravidla finanční instituce uplatňují v rámci investičního bankovnictví, a nevěnovala se ani dalším oblastem, jako jsou například investice do ropy. V první desítce největších bank byla také banka Airbank, která se podle Greenpeace obecně k životnímu prostředí nevyjadřuje. Další menší banka, Equa bank, patří nově skupině Raiffeisen a měla by následovat pravidla této skupiny, uvedla také česká pobočka mezinárodní environmentální organizae na svém webu.
Zdroje: Greenpeace, ČBA