V rozvíjejících se ekonomikách jako Maďarsko, Polsko nebo Česko táhnou inflaci nahoru vyšší ceny energií, což může překážet hospodářskému růstu. Tvrdí to analytici, na které se odvolává agentura Reuters. další znehodnocování podle nich hrozí turecké liře. Její domovská země je ale v tomto příběhu výjimkou.
Česká národní banka ve čtvrtek na cenové tlaky odpověděla odvážně a základní úrokovou sazbu zvýšila o 75 bazických bodů, nejvíce od roku 1997. Zmínila přitom vyšší ceny energií i průrvy v dodavatelských řetězcích. Mezi domácími faktory pak uvedla vyšší náklady na vlastnické bydlení a služby. Podle premiéra Andreje Babiše rozhodnutí centrálních bankéřů poškodí ekonomiku.
Podle Reuters to dokresluje dilema centrálních bank, které bojují s inflací, a přitom ještě podporují křehké hospodářské uzdravování z pandemie Covid-19.
Benchmark evropské ceny zemního plynu poskočily v tomto roce o více než 300 procent. Stojí za tím několik faktorů, jako jsou nízké úrovně plynu v zásobnících, výpadky a vysoká poptávka. K tomu se přidává ještě hospodářské zotavování, a velkoobchodní ceny elektřiny se zvedají.
Česko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko byly tomuto nárůstu vystavené více než zbytek Evropské unie. Energie a utility tam totiž tvoří relativně větší díl koše spotřebitelských cen. Dodávky elektřiny tam navíc relativně více stojí na uhlíkově intenzivních zdrojích, uvedli analytici americké banky .
Podle ekonomky společnosti S&P Global Ratings Tatiany Lysenko narůstaly spotřebitelské ceny obecně více v zemích, kde se ekonomiky mezi třetím čtvrtletím 2020 a druhým čtvrtletím 2021 zotavovaly rychleji, jmenovitě v Polsku, Maďarsku, Rusku a Brazílii. „Inflační tlaky v rozvíjejících se evropských ekonomikách se jeví být trvalejší, než jsme předpokládali,“ uvedla Lysenko. „Centrální banky v regionu EMEA se budou i nadále hledat směr v komplikovaném prostředí a rovnováhu mezi zotavováním a zakotvením inflačních očekávání v situaci, kde mohou tlaky na nabídkové straně trvat déle, než se předjímalo.“
Růst rozvíjejích se trhů je revidován dolů a inflace nahoru:
pro letošek předpovídá Česku inflaci 3,9 procenta, Polsku 3,7 procenta a Rumunsku 4,5 procenta. Česká národní banka chce ale zamezit tomu, aby si lidé i firmy na přestřelování 2% inflačního cíle zvykli, a po čtvrtečním velkém hiku předpokládá další zvýšování. Maďarsko chce měnovou politiku utahovat také.
Také Polsko by mohlo mít chuť zvýšit úrokové sazby dříve, než se nyní čeká. Analytici banky předpokládají, že Polsko je poprvé zvedne v březnu nebo dubnu 2022. Je ale také možné, že banka je bude zvyšovat rychleji, pokud začne více věřit síle hospodářského růstu.
Výjimkou bude pravděpodobně Turecko, kde touho prezidenta Erdogana po hospodářských stimulech má někdy navrch nad ortodoxním přísupem k měnové politice. Inflace tam v září činila 19,25 procenta, centrální banka ale minulý měsíc snížila svoji hlavní sazbu o 100 bazických bodů na 18 procent. Lira, která se nedávno propadla na rekordní minima, se po nečekaném kroku dostala pod tlak a pokud budou ceny energií narůstat i nadále, její výprodej by mohl pokračovat, domnívá se David Rees, ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Schroders. Turecko je podle něj na vyšší ceny energií nejcitlivější, protože si historicky zhoršilo platební bilenci, když se zvýšily dovozní ceny.
Zdroje: Reuters