Start měnové diety: ČNB agresivně zvyšuje sazby

Česká národní banka zvýšila sazby překvapivě o 75 bps na 1,50 %, a to v reakci na kumulaci inflačních rizik v posledních týdnech. Podle guvernéra Rusnoka vnímá většina bankovní rady rizika (vzhledem k srpnové prognóze) jako výrazně pro-inflační, a sáhla tak k rychlejšímu růstu sazeb, než indikuje srpnová prognóza.

Hlavní pro-inflační rizika spojuje ČNB na prvním místě s vyšší letní inflací, kterou táhla vzhůru zejména jádrová inflace. Na podzim je navíc pravděpodobné, že do inflace ještě promluví vyšší ceny elektřiny a plynu a růst cen může dál zrychlovat.

Druhým pro-inflačním faktorem jsou výraznější inflační tlaky ze zahraničí. Guvernér Rusnok hovořil o tom, že výpadky subdodávek a dražší zahraniční vstupy mohou českou ekonomiku trápit daleko déle, než původně centrální bankéři očekávali.

A s tím souvisí třetí hlavní důvod pro růst sazeb – delší pobyt inflace nad cílem v kombinaci s velmi napjatou situací na trhu práce podle guvernéra Rusnoka ohrožuje stabilitu inflačních očekávání a zvyšuje riziko, že se vysoká inflace v Česku „zabydlí“ natrvalo.

Právě to byl podle guvernéra hlavní důvod, proč se ČNB většinou (5:2) rozhodla trh překvapit a zvýšit sazby agresivněji o 75 bps. Podle guvernéra jde však v tuto chvíli primárně o to, aby centrální banka rychleji dostala na „normální“ úrovně. Podle srpnové prognózy by se měly úrokové sazby zastavit lehce nad 2 %. Listopadová prognóza však vzhledem ke kumulaci proinflačních rizik bude podle guvernéra vypadat výrazně jinak. A právě ta bude nakonec klíčová pro to, jak rychle a jak daleko se ČNB se sazbami dostane.

Guvernér Rusnok mluvil o tom, že teoretická rovnovážná sazba je okolo 3 %, tak daleko se však ČNB asi v dohledné době neodváží. Očekáváme, že si s listopadovou prognózou v ruce ještě letos dopřeje jedno zvýšení sazeb o 50 bps a v únoru 2022 o dalších 25 bps. Pak si však vybere pravděpodobně delší pauzu, aby vyhodnotila dopad relativně rychlého utahování měnové politiky na reálnou ekonomiku i inflační vývoj.