Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality, oznámila dnes podle agentury AFP ukrajinská prezidentská kancelář. O možnosti demilitarizace, která by zahrnovala zachování vlastní armády, ale odmítnutí cizích vojenských základen, dnes hovořili mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a hlavní vyjednavač Moskvy v rozhovorech s Kyjevem Vladimir Medinskij, napsala ruskojazyčná verze BBC. Další koro rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem se má konat dnes, napsala agentura Bloomberg. Ke členům amerického Kongresu mezitím dnes promluvil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj, který volal po další obranné pomoci své zemi i dalších protiruských sankcích.
"Je to varianta, kterou v současnosti skutečně projednáváme a kterou vnímáme jako určitý kompromis," řekl Peskov na ranním tiskovém brífinku. S nabídkou demilitarizace po vzoru Švédska či Rakouska podle Rusa Medinského přišel Kyjev, ten však takový návrh odmítá.
"Ukrajina je nyní ve stavu přímé války s Ruskem. Ten model proto může být jenom ukrajinský," uvedl jeden z ukrajinských vyjednavačů Mychajlo Podoljak v prohlášení zveřejněném prezidentskou kanceláří. Upřesnil, že Ukrajina chce od Ruska "absolutní bezpečnostní záruky". Ukrajinský prezident Zelensjkyj v tiskové zprávě obdobně napsal, že pro Kyjev je přijatelný jenom ukrajinský model s "vymahatelnými bezpečnostními zárukami".
Rakousko v roce 1955 vyhlásilo trvalou neutralitu a odmítlo se stát součástí vojenských bloků a politiky neutrality se drží i Švédsko. Ani jeden ze států není členem NATO.
Představitelé Ruska i Ukrajiny v posledních dnech opatrně hovořili o pokroku či záblesku naděje ve vyjednáváních. Možný kompromis dnes zmínil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, v úterý i Podoljak. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zní postoje obou stran nyní realističtěji.
Postoje Ruska a Ukrajiny začínají znít realističtěji. Premiér Fiala v Kyjevě ujišťoval o podpoře Evropy. #Uk... - https://t.co/xQwkIwRfa2 pic.twitter.com/plWkqxW6mW
Peskov na brífinku hovořil i o sankcích, které Moskva v úterý uvalila na amerického prezidenta Joea Bidena a další čelní americké představitele. Potvrdil dřívější pozici ruského ministerstva zahraničí, podle kterého to neznamená konec oficiálních vztahů.
"Zavedení těchto sankcí neznamená odmítnutí kontaktu. V případě potřeby můžeme toto spojení obnovit," dodal Peskov. Podle agentury TASS také ujistil, že je ruský prezident Vladimir Putin v pořádku, ačkoliv pracuje dlouhé hodiny a nahodile, často "od rána až pozdě do noci". "Putinův emocionální stav je normální," řekl Peskov.
Zelenskyj virtuálně v Kongresu
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes prostřednictím videohovoru z Kyjeva vyzval v americkém Kongresu k uvalení sankcí na všechny ruské politiky, kteří se od invaze na Ukrajinu nedistancovali. Hovořil také o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, nebo alespoň poslat jeho armádě sofistikované protiletecké systémy.
"Vyzývám vás, abyste udělali víc," řekl ukrajinský prezident. To, co nyní "každý den" zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001.
"Vzpomeňte si na Pearl Harbour, příšerné ráno 7. prosince 1941, kdy vám nebe zčernalo letadly, která na vás útočila," prohlásil podle agentury Bloomberg během zhruba 20 minutového výstupu. "Jenom si na to vzpomeňte. Vzpomeňte si na na 11. září."
Zelenskyj se podle průzkumu Economist/YouGov z 5. až 8. března těší v USA větší popularitě než prezident Biden. Jeho dnešní požadavek bude zřejmě vyvíjet tlak na Kongres i prezidenta Bidenta, který umožnění přesunu bojových letounů ze zemí NATO na Ukrajinu a vytvoření bezletové zóny tamtéž odmítá.
Rada Evropy vyloučila Rusko
Rada Evropy (RE), která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí, dnes oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu vyloučila Rusko. Výbor ministrů RE v prohlášení uvedl, že Ruská federace přestává být jejím členem ode dneška, po 26 letech členství.
Rusko se členem Rady Evropy, která nijak nesouvisí s Evropskou unií, stalo v roce 1996. Jeho odchod z této organizace mimo jiné znamená, že nebude vázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Zdroje: ČTK, Bloomberg