Evropské utility jsou nejlépe nachystané na to využít přechodu na zelenější paliva. Ve zvládání klimatického rizika jsou na tom nejlépe německý , španělská a francouzská Electricité de France. Vyplývá to z analýzy Bloomberg NEF, která porovnávala, jak je 98 velkých elektrárenských firem připraveno na svět s nízkými emisemi uhlíku.
“Investoři se stále více ptají na klimatickou transformaci, protože si uvědomují, že to přináší jak případné riziko, tak příležitost,” uvedl podle Bloombergu Jonas Rooze.
Jsou to především evropské společnosti, kterým se dostává ocenění za to, jak se přesouvají z fosilních paliv. Osm z deseti nejlepších společností ve studii BNEF se tak nachází v Evropě. Firmy, které jsou z hlediska přechodu na nízkouhlíkové energie nejvíce v popředí, dokážou vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, vody a jádra. Nejlepších deset tak v průměru produkuje 0,16 tuny oxidu uhličitého na jednu MWh.
Naopak sedm z nejhorších deseti porovnávaných firem hodlá svoji produkci elektřiny z černého uhlí zvyšovat. Mnoho se jich nachází v asijských zemích.
Evropská unie loni představila plán, podle kterého se chce stát do poloviny století klimaticky neutrální. Od února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, urychlil evropský blok také svůj odklon od závislosti na Rusku. Na význam zelené transformace upozornil dnes také viceprezident Evropské centrální banky Luis de Guindos, podle kterého je uspíšení procesu zelené tranzice klíčovou prioritou.
Studie Bloomberg NEF měřila připravenost každé firmy z obrázku níže na to fungovat a expandovat za podmínek trhu s nulovými emisemi, a to relativně k jejich konkurenci. Společnosti v zeleném rámečku jsou součástí kampaně Climate Action 100+ ke snížení emisí z největších světových emitentů skleníkových plynů.
Nejnovější vyhodnocení toho, jak se svět posouvá ke snížení emisí skleníkových plynů, nabídl v pondělí mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu. Podle jeho závěrů je planeta na cestě k oteplení o tři stupně Celsia, což je více než dvojnásobek cíle stanoveného Pařížskou dohodou. Ta ukládá udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 stupňů Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí. Její smluvní strany také mají vyvíjet snahu o to, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5 stupně.
Kritickým hybatelem v energetické transformaci jsou podle tohoto panelu finance. Do fosilních paliv podle předních světových expertů na financování klimatu pořád teče spousta peněz a jenom málo se daří přesměrovat do čistých energií. Finanční systém podle tohoto panelu klimatické riziko „systémově podceňuje“.
Aby svět splnit svoje klimatické cíle, je třeba zásadně redukovat celkové využití fosilních paliv, což znamená, že podstatné množství se jich nespálí, uvedl IPCC. Finanční sektor ale rozvoj fosilních paliv dál financuje. Více než polovina ze 150 největších finančních institucí na světě nemá podle dvou studií jiných neziskových organizací žádné omezení pro financování ropy a plynu a dvě třetiny největších světových bank a správců aktiv si nedokázalo stanovit konkrétní klimatické cíle pro toto desetiletí.
Komerční finanční instituce, institucionální investoři a fondy poskytly v roce 2020 jenom pětinu financování klimatu:
Bloomberg napsal 18 firmám, mimo jiné , , a UBS, aby se k těmto studiím vyjádřily. Ty, které odpověděly, pokaždé poukazovaly na svoje závazky směrem k dosažení čisté nuly. Většina také zmiňovala svoje úsilí firmy do tohoto úsilí raději zapojit, než je divestovat. Divestice podle jednoho správce aktiv nejsou ten „nejdůraznější nástroj pro investory“, protože „omezují příležitost pozitivního dopadu na chování firem“.
Zdroje: Bloomberg, Reuters