Evropská komise dnes schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. V takzvané taxonomii tak vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Na čisté zdroje energie mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států. Rakousko podá proti rozhodnutí komise žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, připojí se k němu Lucembursko. Podle generálního ředitele představují návrhy komise k zeleným investicím pozitivní posun.
Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého. U jádra se zásadní podmínky nezměnily. Státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.
Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však nijak neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí. Mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a dosažení klimatické neutrality do poloviny století. "Posílení soukromých investic v přechodu k čistým energiím je klíčem pro dosažení našich klimatických cílů," řekla eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová.
Podle eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona bude Evropa muset investovat do jádra během příštích 30 let 500 miliard EUR, aby uspokojila narůstající spotřebu elektřiny a dosáhla cílů pro snížení emisí uhlíku. Jaderná energie je ale dlouhodobá investice a investoři budou chtít nějakou záruku, že se jim vložené peníze vyplatí. Ochranu podle Bloombergu může částečně poskytovat politika.
"Taxonomie přinese předvídatelnost pro trh a v dlouhodobějším měřítku také levnější energii vyrobenou v Evropě. A tak pomůže nezávislosti Evropy na geopolitické mocenské hře," uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová s odkazem na současnou energetickou závislost řady unijních zemí na Rusku. Výsledná podoba pravidel je podle ní "zdravý evropský kompromis a dobrá dohoda pro Česko". Šéf české energetické skupiny Daniel Beneš se již nechal slyšet, že dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie je pozitivní posun, aby Česká republika mohla transformovat energetiku a ekonomiku na bezemisní. Finální oficiální znění, které komise právě schválila, a jeho dopady teď ČEZ musí podrobně zanalyzovat, uvedl Beneš v e-mailu novinářům.
Fanoušci jádra vnímají jadernou energii jako nutný předpoklad k tomu dosáhnout cílů čisté nuly. Reaktory dokážou na rozdíl od větru a soláru dodávat nízkouhlíkovou elektřinu nepřetržitě. Výstavba je ale dlouhodobá a nákladná a odpad z nich nebezpečný dalších 100.000 let.
Názory se v EU velice různí. Průzkum společnosti YouGov (výsledky vyšly v prosinci) zjistil, že Dánové, Němci a Italové jsou k jádru mnohem skeptičtější než Francouzi, Britové nebo Španělé. Podle nejnovějšího výzkumu veřejného mínění společnosti Innofact se většina obyvatel Německa se staví proti zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice. Jen zhruba pětina oslovených souhlasila, aby peníze na rozvoj udržitelné energetiky směřovaly do jádra a plynu.
Podle přední evropské poradenské společnosti přitom hrozí, že pozměněný labeling taxonomie zvýší emise skleníkových plynů a poškodí pověst EU jako bašty udržitelného financování. Ani nejlepší plynová zařízení totiž podle této Platformy pro udržitelné financování, která má jako jediná ze dvou oprávnění poskytovat EK oficiální zpětnou vazbu, není možné klasifikovat jako zelené nebo přechodové entity.
Státy a Evropský parlament přenesly na komisi mandát ke schválení taxonomie, proto do její podoby po dnešku nemohou zasahovat. Mají ale možnost ji odmítnout jako celek. Muselo by se však pro to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné. Evropští zákonodárci z řad zelených ovšem začali pro zamítnutí pravidel hledat spojence. Stejně jako další kritici poukazují na fakt, že jádro ani plyn podle nich nejsou udržitelnými zdroji.
V Evropě bude po tomto roce více zastavených reaktorů než těch, které jsou v provozu:
Různé přístupy
Členské státy se ale v přístupu k jádru liší. Německo, které je evropským průkopníkem v odchodu od jádra, letos zastaví poslední tři reaktory. Svoje cíle pro emise uhlíku ale už dva roky neplní a někteří ho kritizují, že reaktory zastavuje v nejhorší možné chvíli. Velkoobchodní ceny jsou v Evropě na více než čtyřnásobku toho, kde byly na začátku pandemie, což souvisí jednak s vyšší spotřebou, ale také s nižšími dodávkami plynu z Ruska a odstávkami v některých evropských provozech.
Německo nicméně v opouštění jádra následují Belgie a Španělsko. Naopak Francie slibuje jadernou renezanci, Nizozemsko chce dodat další kapacitu a ve Finsku začne brzy elektřinu vyrábět první jaderná elektrárna po čtyřech dekádách. Do jaderného klubu se chce zařadit i Polsko.
Mapka ukazuje, které státy budují jaderné elektrárny (žlutě), chtějí je budovat (růžově) nebo je vypnuly či vypínají (modře).
Ani jádro však není odpovědí na současnou energetickou krizi, domnívá se Peter Osbaldstone, šéf výzkumu pro oblast jádra a obnovitelných zdrojů ve společnosti Wood Mackenzie. "Veškerá investiční rozhodnutí, která padnou teď, se neuskutečí dřív než ve 30. letech.”
Zdroje: ČTK, EK, Bloomberg