Míra inflace v eurozóně v říjnu stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu vystoupalo na 10,7 procenta. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
V porovnání se zářím je inflace vyšší o osm desetin procentního bodu a překonala i očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 10,2 procenta. Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neuvádí.
Loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize, činila míra inflace 4,1 procenta.
Ceny energií v desátém měsíci letošního roku vzrostly o 41,9 procenta, což je zrychlení proti zářijové hodnotě 40,7 procenta. Rychlejší je i zdražování potravin, alkoholu a tabákových výrobků, jejichž ceny se zvýšily o 13,1 procenta, zatímco v září to bylo 11,8 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply v říjnu o šest procent a ceny služeb o 4,4 procenta, obou případech rovněž překonaly zářijový růst.
Nejvyšší hodnoty inflace měla podle dnešního odhadu trojice pobaltských zemí na čele s Estonskem (22,4 procenta). Na Slovensku růst cen zrychlil na 14,5 procenta, v Německu na 11,6 procenta. Nejnižší byl ve Francii, kde inflace stoupla na 7,1 procenta.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v reakci na prudký růst spotřebitelských cen letos poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby. Minulý týden centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009.