Aktualizováno Výrobní ceny v Německu se v září meziročně zvýšily stejně jako v srpnu o rekordních 45,8 procenta, meziměsíční růst ale díky poklesu cen komodit zpomalil. Oznámil to dnes spolkový statistický úřad.
"Srpen a září tedy zaznamenaly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nejvyšší nárůst výrobních cen od zahájení průzkumu v roce 1949," uvedli statistici.
Stejně jako v srpnu měly hlavní podíl na růstu cen drahé energie. Ty byly v září meziročně vyšší o 132,2 procenta. Částečně i v důsledku obrovského nárůstu cen energií výrazně vzrostly i ceny meziproduktů, investičních statků a zboží dlouhodobé i krátkodobé spotřeby.
V meziměsíčním srovnání vzrostly výrobní ceny více, než se odhadovalo. Nárůst činil 2,3 procenta, zatímco analytici očekávali, že ceny stoupnou o 1,5 procenta. V předchozím měsíci byl však meziměsíční růst mnohem silnější a dosáhl rekordní hodnoty 7,9 procenta. Zářijová hodnota meziměsíčního růstu byla zároveň nejnižší od června.
Výrobní ceny se později odrážejí v cenách pro koncového spotřebitele. Míra spotřebitelské inflace v Německu v září vystoupila na deset procent ze srpnových 7,9 procenta a nachází se vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Německo, na němž je závislá řada českých firem, je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Míra inflace v celé eurozóně v září dosáhla rekordních 9,9 procenta.
Současná doba je z historického pohledu jedinečná a stojí za to zmínit souvislosti, napsal v komentáři k německému PPI ekonom ČSOB Jan Čermák. Od listopadu 2020 je německý PPI výše o zhruba 66 procent. To je nárůst, který tu nebyl 40 let – až do současnosti. Od roku 1923 přitom trvalo dalších 31 let, než v Německu opět zažili 66% nárůst cen, upozornil také.
Třicetileté německé dluhopisy je přitom stále možné koupit s méně než 2,4procentním výnosem. „Trh nadále považuje inflaci za převážně přechodného charakteru a domnívá se, že se vrátíme k desítkám let nízké německé inflace,“ podotkl Čermák v interním sdělení.
Zdroje: ČTK, ČSOB