Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců. Klub opozičního hnutí ANO se při závěrečném hlasování většinově zdržel stejně jako klub SPD. V sále bylo podle hlasovací sjetiny přítomno 146 poslanců. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová před závěrečným hlasováním uvedla, že její klub má podle ní pochybnosti, zda zákon není protiústavní. Není podle ní jasné, kolik peněz se nakonec vybere, ani kdo je bude vybírat.
Odvod se podle ministerstva průmyslu bude vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a podle vyjádření ministerstva financí na úterním jednání rozpočtového výboru by mu s tím měla pomáhat finanční správa.
Sněmovna odmítla návrh skupiny poslanců ANO, aby část výnosů z odvodů směřovala také obcím, městům a krajům v souladu s rozpočtovým určením daní. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s tím nesouhlasil. Poukazoval na to, že evropské nařízení, ze kterého návrh zákona vychází, umožňuje využít vybrané peníze pouze na podporu konečných odběratelů elektřiny.
Sněmovna v novele schválila pozměňovací návrh Ivana Adamce (ODS), který by vládě umožnil zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.
Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4400 Kč) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5800 Kč) , z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5100 Kč), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2430 Kč), z jaderné energie 70 eur (asi 1700 Kč), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur. U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5600 Kč), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4100). Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky. Nadměrným příjmem se pro účely odvodu bude rozumět kladný rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období.
Odvod souvisí s daní z neočekávaných zisků, kterou Sněmovna schválila 4. listopadu. Tato daň dopadne na energetické firmy a banky. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba dva nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Z toho u daně z neočekávaných zisků předpokládala původně příjem 85 miliard a zbytek měly být odvody z elektřiny.
V důvodové zprávě k návrhu na zavedení odvodů však snížila odhad příjmů z daně. Podle vlády může klesnout až na 45 miliard korun. Pokud by na odvodech stát vybral 80 miliard, pak by mohl celkový výnos představovat 125 miliard korun.
Opoziční řečníci poukazovali například na to, že některé recepty radili vládě už na začátku roku, ale vláda s nimi přichází až nyní a chce je prosazovat v legislativní nouzi. Ministr Síkela ale argumentoval tím, že evropské nařízení bylo přijato až 6. října. Opozice také vyjadřovala obavy z možného dvojího zdanění. Tuto obavu ale vyvraceli již v úterý v rozpočtovém výboru zástupci ministerstva financí. Odvod z prodeje elektřiny podle nich bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.