Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Na tiskové konferenci to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Opatření by podle návrhu mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023.
Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za megawatthodinu. Síkela ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a národní státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje na základě jejich variabilních nákladů a se započtením přiměřeného zisku. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je cílem zajistit, aby strop nebyl příliš nízký a nedocházelo k tomu, že se některým výrobcům nebude vyplácet elektřinu vyrábět, což by vedlo k jejímu nedostatku na trhu.
Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 Kč) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl Síkela. V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 Kč) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 Kč) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu. Z příjmů nad stanovený cenový strop budou výrobci odvádět státu 90 procent, původně vláda mluvila o stoprocentním odvodu.
Podle MPO budou zákon projednávat Sněmovna i Senát v legislativní nouzi, aby mohl vyjít ve sbírce zákonů do konce měsíce a bylo tak možné vztáhnout odvod i na letošní prosinec. Pokud by Česko zákon neschválilo, začalo by automaticky platit evropské nařízení, které stanovuje jednotný strop 180 eur na megawatthodinu bez ohledu na typ elektrárny. To by podle MPO mohlo způsobit vypínání některých zdrojů, zejména bioplynových a malých uhelných elektráren.
Oba členové vlády zdůraznili, že odvod nepředstavuje dvojí zdanění pro firmy, které podléhají i dani z mimořádných zisků, tzv. windfall tax. Už dříve během dne ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že o odvod lze snížit daňový základ, a proto se tím sníží i základ pro platbu windfall tax.
Legislativní rada vlády v připomínkovém řízení k návrhu energetického zákona, který opatření zavádí, však varovala, že by to mohlo znamenat dvojí zdanění pro energetické firmy. Analytik a minoritní akcionář největší tuzemské energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr v úterý ve vyjádření pro Reflex vyjádřil přesvědčení, že dvojí zdanění nastane a že kvůli tomu očekává soudní spory. Podle vyjádření bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) na twitteru může sektorová daň (WFT) v kombinaci s evropským zastropováním elektřiny narazit jak v EU, tak i u Ústavního soudu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo podle návrhu opatření stanovit správcem odvodů Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem ovšem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. Záložní variantou místo ERÚ jsou v návrhu orgány Finanční správy. Výběr odvodů by se měl podle přijatého návrhu řídit daňovým řádem.
Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu 100 miliard korun. Vláda chce z těchto peněz financovat kompenzace pro občany a firmy kvůli vysokým cenám energií.
Modernizační fond podpoří úspory energií v domácnostech 54 miliardami Kč
Nový program Modernizačního fondu HOUSEnerg má podpořit opatření pro úspory energií v rodinných a bytových domech v Česku, k dispozici bude zhruba 54 miliard korun. Vláda dnes program schválila, oznámil po jednání vicepremiér a pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změnu už v říjnu podle ministerstva životního prostředí (MŽP) schválila Evropská investiční banka a peníze pro nový program jsou tak z evropské úrovně zajištěny.
V praxi má HOUSEnerg pokrýt penězi pro již fungující dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ). Dotace z NZÚ lidem přispívají na zateplení domů, pořízení fotovoltaiky, tepelných čerpadel nebo kotlů na biomasu. Nyní má NZÚ prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), po zařazení pod Modernizační fond bude financována z dražeb emisních povolenek. Podle Jurečky se počítá, že příjem z povolenek zhruba do roku 2030 bude činit 476 miliard korun.
MŽP v materiálu uvedlo, že z NPO bylo pro Novou zelenou úsporám na léta 2022 až 2025 vyčleněno dohromady 16,23 miliardy korun, už během prvního roku však Státní fond životního prostředí (SFŽP) evidoval zhruba 54.000 žádostí za téměř 11 miliard korun. Dostupné peníze tak zřejmě budou brzy vyčerpány. Jako potřebnou částku pro následující léta ministerstvo odhadlo 55 až 70 miliard korun.
Peníze z Modernizačního fondu lze použít výhradně na investice do modernizace energetického sektoru a plnění klimatických cílů, zejména snižování emisí oxidu uhličitého a úspory energie. NZÚ svým zaměřením tento účel naplňuje, konstatuje dokument.
Vzhledem k aktuálním cenám emisních povolenek i podmínkám, za kterých je možné čerpat prostředky z Modernizačního fondu, pak podle ministerstva přidání nového programu neohrozí čerpání peněz pro dalších devět dříve schválených programů fondu.
Mluvčí Dominika Pospíšilová pak dnes za resort ČTK sdělila, že ministerstvo předpokládá využití 54 miliard korun v následujících třech letech - podle zájmu o dotace. Kromě stávajících součástí NZÚ částka pokryje i prostředky pro nový podprogram Nová zelená úsporám Light. Jeho cílem je přispět nízkopříjmovým domácnostem na menší opatření vedoucí k úspoře energií, například na výměnu oken nebo zateplení části fasády. Parametry NZÚ Light chce MŽP představit příští týden.