Spotřebitelské ceny v listopadu vzrostly meziměsíčně o 1,2 %, což posunulo meziroční dynamiku na 16,2 % (z říjnových 15,1 %). Hlavním tahounem meziměsíční inflace byly energie a potraviny, v ostatních částech spotřebitelského koše nebyla překvapení zásadní.
Mezi energiemi zdražoval zejména zemní plyn (+14,1 %), zatímco ceny elektřiny vzrostly jen o 3,9 % a jejich pohyb pravděpodobně pouze odrážel postupné maturování fixních kontraktů. Větší zdražování elektřiny nás čeká podle zveřejněných ceníků až v lednu. O něco více, než jsme očekávali, však nakonec zdražovaly potraviny (+1,8 %), a to zejména kvůli dalšímu zdražování pečiva a mléčných výrobků a tentokrát i cen ovoce a vybrané zeleniny (brambory). Rychleji než jsme čekali, rostly také ceny oblečení a ceny v sekci zdraví. Podle očekávání poklesly ceny v oddíle doprava, i když pro nás překvapivě zlevňovaly nejen pohonné hmoty, ale lehce také automobily. Naopak slabší dynamiku meziměsíční inflace zaznamenávají ceny v pohostinství a hoteliérství, které jako by již nestíhaly dál plně reflektovat zdražující potraviny a energie. Současně s tím vidíme stagnaci imputovaného nájemného (hlavního motoru jádrové inflace), což může přispět k rozevření nůžek mezi jádrovou a celkovou inflací.
![Jan Bureš: Listopadová <a class=]()
inflace zrychluje kvůli DPH, energiím a potravinám" src="/Fotobank/d2c1bd8c-2c0d-47c4-8316-26ffd9589bed?width=500&height=557&action=Resize&position=Center" />
V prosinci pravděpodobně ještě může dojít k lehkému zrychlení meziroční inflace, inflační vrchol už ovšem s vysokou pravděpodobností máme za námi. Velkou neznámou pak bude lednové číslo, kdy se značná část domácností bude přesouvat na zastropované ceny elektřiny i plynu. V případě elektřiny to bude znamenat poměrně výrazné meziměsíční zdražení (které ještě zásadně podpoří konec energetického úsporného tarifu), zatímco u plynu to bude pravděpodobně o poznání méně (některé tarify se pohybují už v tuto chvíli nad zastropovanými cenami). Meziročně by však i tak měla dynamika inflace začít od ledna opět zvolňovat.
Z pohledu prognózy centrální banky není dnešní číslo “novým překvapením”. Klíčové pro další kroky ČNB bude perzistence jádrové inflace v příštím roce a politika velkých centrálních bank v čele s Fedem a ECB. Předpokládáme, že relativně vysoká perzistence inflace a vysoké sazby Fedu i ECB by měly ČNB držet se sazbami na úrovni 7 % do Q4 2023. Vysoká nejistota je ovšem spojená také s obměnou bankovní rady (končí Oldřich Dědek a viceguvernér Marek Mora), kterou by měl prezident Miloš Zeman oznámit tuto středu (15.12.).