Bidenova administrativa navrhuje obchodním partnerům prodloužení koordinovaného zmrazení nového zdaňování digitálních služeb za rámec současné dohody, která vyprší s koncem letošního roku. Jde další z návrhů, směřující k globální koordinaci zdanění v rozsahem i významem narůstajícím segmentu globální ekonomiky.
Rozhodnutí o zmrazení bylo do globální dohody o zdanění přidáno již v říjnu roku 2021, bylo zaštítěno Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dohoda byla podpořena více než 130 zeměmi ale dosud nebyla naplněna, částečně z toho důvodu, že ji americký Kongres odmítl schválit.
Americká administrativa usiluje podle anonymního zdroje z amerického ministerstva financí (jelikož jednání nejsou veřejná) o prodloužení platnosti, jelikož si je vědoma, že ratifikace a implementace globální dohody překročí dosavadní sjednaný termín konce roku 2023. Na technických detailech je snaha se domluvit ještě v průběhu léta.
Snaha o prodloužení zmrazení je motivována zejména obavou z rozpadu obchodních vztahů z důvodu individuálních podmínek zdanění digitálních služeb, které Washington považuje za úmyslně diskriminující čelní americké technologické firmy jako například Amazon.com Inc nebo Alphabet.
Vlády zavedly DST (digital services tax), aby mohly získat daňové příjmy z obchodů, které na jejich trhu digitálně umožňují firmy sídlící jinde.
V souladu s dosavadní neformální dohodou by země napříč světem neměly zavádět nová DST, pokud se podaří prosadit globální dohodu nejpozději k 1. lednu 2024. Například Kanada i v tomto ohledu plánuje zavedení DST s příštím rokem, ale zároveň s retroaktivní platností k úvodu roku 2022.
(Zdroj: Bloomberg)