Čína reaguje na nová americká cla dodatečným 34% clem na veškerý dovoz z USA i zaměřením se na domácí stimuly a posílením obchodních vazeb s dalšími partnery. Po včerejším navýšení ze strany Donalda Trumpa vzrostlo celkové clo na Čínu na 54 % po nově přidaných 34 %, na která tedy Čína odpovídá stejným krokem. Očekává se, že napětí mezi USA a Čínou se ještě zhorší kvůli pokroku Číny v technologických odvětvích. odhaduje, že nová cla sníží čínský HDP o dva procentní body, ale ten by stále rostl, a to o 4,5 %.
Čína od 10. dubna zavede dodatečné 34procentní clo na veškerý dovoz ze Spojených států. Čína zároveň pozastavila dovozní povolení šesti firmám "spojeným s USA" a zavedla omezení vývozu u dalších 16 amerických společností, uvedl hongkongský list South China Morning Post. Kromě toho Čína zavede další omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.
Oznámení odvetných opatření přichází po zprávě, že čínské ministerstvo obchodu ráno zavedení amerických cel odsoudilo. "Jde o typický akt jednostranné šikany," uvedlo ministerstvo. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na Čínu se bude vztahovat 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
Čínské ministerstvo obchodu zároveň vyzvalo Washington, aby cla okamžitě zrušil a případné spory řešil dialogem s obchodními partnery. Americká politika podle Pekingu ohrožuje složitě získanou rovnováhu dosaženou za léta mnohostranných obchodních jednání.
Čína avizovala zatím blíže neupřesněná opatření, kterými se chce novým clům bránit. Závěrečnou větou v prohlášení Pekingu ale byla výzva k jednání. Čínský vývoz do USA už letos přitom zasáhla dodatečná 20procentní cla. Tím se celkové clo na dovoz z Číny do USA zvýšilo na 54 procent. Je to jedna z nejvyšších sazeb uvalených Trumpovou administrativou. Sazba pro jednotlivé produkty se ale může lišit.
"Já si myslím, že těžištěm čínské odpovědi v nejbližší době nebudou odvetná cla nebo podobná opatření," uvedl profesor ekonomické fakulty Čínské univerzity v Hongkongu Bruce Pang. Místo toho očekává, že se Čína zaměří na zlepšení vlastní ekonomiky a na rozšíření vývozních destinací a produktů. Ještě více se podle něj zaměří na svoji prioritu, kterou je zvýšení domácí spotřeby.
Čína je druhou největší ekonomikou světa a od loňského září posílila své stimulační úsilí. Rozšířila fiskální deficit, zvýšila program dotací na spotřebu a vyzvala k zastavení propadu na trhu s realitami. Čínský prezident Si Ťin-pching také v únoru uspořádal poměrně vzácné setkání s podnikateli z technologického sektoru, kterého se zúčastnil i zakladatel společnosti Alibaba Jack Ma.
Obrat v politice, tedy směrem od zpřísňování regulací, v posledních letech ukazuje, jak Peking předvídal nadcházející zpomalení až propad vývozu, uvedl hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Macquarie Larry Hu. Poukázal na to, že pandemií vyvolaný rozkvět vývozu v roce 2021 umožnil Pekingu zahájit masivní regulační kampaň. Nyní je jeho názor takový, že Peking použije domácí stimuly k vyrovnání dopadu cel, aby splnil svůj cíl, tedy dosáhnout ekonomického růstu kolem pěti procent.
Hu očekává, že Peking se místo odvetných cel zaměří na jiné nástroje, které jsou méně viditelné, ale efektivní. Je to například využívání trzv. černých listin, kdy jsou některé firmy vyloučeny z určitých činností nebo obchodních vztahů, dále vývozní omezení strategických surovin či vyšetřování zahraničních firem působících v Číně. Předpokládá také, že Čína bude udržovat silný jüan vůči americkému dolaru a bude odolávat výzvám obchodníků ke snižování cen, aby tak přenesla část inflačního tlaku na Spojené státy.
Banka uvádí, že přibližně 20 procent čínské ekonomiky závisí na vývozu. Její analytici už dříve odhadli, že nová americká cla na Čínu ve výši zhruba 60 procent sníží reálný hrubý domácí produkt (HDP) asi o dva procentní body. Banka ale zatím ponechala beze změny prognózu růstu HDP a letos dál počítá s růstem o 4,5 procenta.
Trumpova celní politika je ale nyní částečně odlišná od té v jeho prvním funkčním období a dopad na Čínu by mohl být horší. Čína totiž není jediným cílem, ale jednou z řady zemí, která čelí vysokým clům. Některé z těchto zemí, jako je Vietnam a Thajsko, sloužily dříve jako alternativní cesty pro dovoz čínského zboží do USA.
Partner poradenské společnosti Tidalwave Solutions Cameron Johnson upozornil, že čínské podniky se zatím zdají být vůči dopadu nových amerických cel netečné, protože se domnívají, že jejich zahraniční konkurenti nezískají výhody. Spojené státy se ve svých opatřeních dříve zaměřovaly na to, aby donutily firmy vyřadit Čínu ze svých dodavatelských řetězců a přejít do jiných zemí. Čínští výrobci kvůli tomu expandovali do zahraničí.
"Skutečnost je taková, že (nová celní politika USA) v podstatě dává většinu Asie a Afriky Číně, a USA na to nejsou připraveny," řekl Johnson. Očekává, že Čína nebude zbytečně komplikovat situaci americkým podnikům působícím v zemi a místo toho se bude více snažit budovat obchodní vztahy v zahraničí.
Od začátku roku 2021, kdy skončilo Trumpovo první čtyřleté funkční období, zvýšila Čína obchod s jihovýchodní Asii natolik, že je tento region teď největším obchodním partnerem Pekingu. Následuje Evropská unie a USA.
Deset členských států ze Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) se připojilo k Číně, Japonsku, Jižní Koreji, Austrálii a Novému Zélandu a vytvořilo největší blok volného obchodu na světě označovaný zkratkou RCEP, z anglických slov Regional Comprehensive Economic Partnership. Ten vznikl na začátku roku 2022, jeho členy ale nejsou Spojené státy ani Indie.
"Členové RCEP přirozeně prohloubí vzájemné obchodní vztahy," uvedla hlavní ekonomka pro Čínu ze společnosti Economist Intelligence Unit Jüe Su. Částečně i proto, že čínská ekonomika zůstane pravděpodobně relativně nejstabilnější, nebo bude alespoň patřit mezi ty nejstabilnější, vzhledem k závazku vlády plnit růstové cíle a nasadit v případě potřeby fiskální podporu.
Rozsah, v jakém budou tento týden uvalena cla na všechny země, ale zůstává nejistý, protože se všeobecně očekává, že Trump opět využívá cla jako vyjednávací taktiku, zejména s Čínou. Minulý týden uvedl, že Spojené státy by mohly snížit cla Číně, pokud to pomůže uzavřít dohodu o prodeji americké součásti platformy TikTok, která patří čínské firmě ByteDance.
Nicméně vztahy mezi oběma zeměmi zůstanou podle analytiků napjaté. "Na rozdíl od některých optimistických předpovědí na trhu neočekáváme velkou bilaterální dohodu mezi USA a Čínou," uvedl ekonom společnosti Ting Lu. "Předpokládáme, že napětí mezi těmito dvěma velkými ekonomikami se výrazně zhorší, zejména proto, že Čína dělá velký pokrok v odvětví špičkových technologií, včetně umělé inteligence a robotiky."
Spojené státy už 3. března na 20 procent zdvojnásobily dodatečná cla na dovoz z Číny. Prezident Trump obvinil Čínu, že vyváží přísady používané pro výrobu opioidu fentanyl. Čína obvinění odmítla a tvrdí, že ji Washington vydírá. Tento týden ve středu pak Trump oznámil novou sadu cel, která nazývá recipročními. Sazby pro jednotlivé země se liší.
Zdroj: ČTK, CNBC