Aktualizováno Americký prezident Donald Trump včera zasadil tvrdý direkt volnému obchodu, když skokově zvýšil obchodní cla vůči zbytku světa. Oproti očekávání jde o významně horší scénář, který zvyšuje americkou míru protekcionismu. Ta je nyní nejvyšší od začátku dvacátého století, měřeno průměrnou celní sazbou.
Základem nové obchodní politiky jsou reciproční cla, které ale pouze nevrovnávají disbalanci celních sazeb mezi zeměmi, ale ze strany USA jdou významně výše. Od soboty bude platit 10% clo na veškeré dovozy zboží do USA, ale za údajné neférové obchodní praktiky (bariéry obchodu a manipulace s kurzem) dostala většina států naloženo podstatně více. Na dovoz zboží z EU to budou cla 20%, Japonsko si vysloužilo 24 % a takový Vietnam 46 %. Čína již kumulativně čelí clu ve výši 54 %. Donald Trump zároveň potvrdil, že platí 25% cla na dovozy automobilů.
Jak je výše těchto cel počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí a ten podělila vývozy dané země do USA. Celním tarifem je pak ze záhadného důvodu polovina z toho podílu. To je opravdu bizardní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální. Je zároveň zarážející, že americká administrativa nedokázala přijít s ničím sofistikovanějším po mnoha týdnech plánování.
Na trzích v reakci na Trumpovu obchodní válku prudce narostly obavy a celková averze k riziku. Ta se projevila jak na výplachu akciového trhu v USA, tak i na nižší tržních úrokových sazbách, které reflektují zhoršené růstové vyhlídky americké ekonomiky. Zatím se tedy trhy až tak neobávají inflačních dopadů nových cel, které z nemalé části zaplatí americký spotřebitel, ale spíše z ochlazení americké ekonomiky, které by působilo desinflačně.
Očekávám, že dnes bude trh dále vstřebávat Trumpova cla a prostor pro výraznější korekce přetrvává. A to i z toho důvodu, že nyní jsou na řadě obchodní partneři Spojených států a je otázkou, jak razantně budou na agresivní americká cla reagovat.
Pokud by platila daná výše cel i v příštích měsících, což u Donalda Trumpa není vůbec jisté, jednalo by se o tvrdý zásah pro evropskou, stejně tak českou ekonomiku. Razantní zvýšení míry protekcionismu výrazně přibrzdí mezinárodní obchod, na který jsme kriticky navázaní skrze silnou integraci do dodavatelsko-odběratelských řetězců. Zároveň čekáme negativní dopad do spotřebitelské i podnikatelské důvěry, které se v posledních měsících spíše zlepšovaly. Negativní dopad do růstu HDP je v tuto chvíli těžké vyčíslit. Je ale zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo 2 % budeme významně přepisovat směrem dolů.