Podklady k případu Alana Svobody
Vysvětlení nejčastěji uváděných nesprávných informací o případu:
1. Své akcie Alan Svoboda neprodal 3 dny po nákupu 29.4. 2005, ale až 17. června 2005. Kdyby chtěl zneužít informací před jejich zveřejněním, musel by akcie prodat obratem.
2. Na informacích Svoboda nevydělal 1,6 mil. Kč, ale naopak v období do proniknutí zpráv na trh ztratil přes 40 tis. Kč, o několik dní později ztráta vzrostla až na 200 tis. Kč
3. Svoboda neznal výsledky ČEZ za Q1 2005 v době zadávání obchodu, navíc informace neměly cenotvorný charakter; cena akcií na ně nereagovala
4. V rozhovoru pro MF Dnes v červenci Svoboda neuváděl, že zná vnitřní informace, pouze vysvětloval, že reportování manažerských obchodů je důležitým indikátorem pro ostatní investory, a proto je důležité splnit ohlašovací povinnost.
Základní informace:
Předmět šetření: Nákup akcií ČEZ 29. dubna 7500 ks akcií a 17. května 10.000 kusů akcií, prodej 17. června 2005
Případ loni začala šetřit Komise pro cenné papíry. Nejprve případ řešil odbor inspekce KCP, následně si prezídium KCP vyžádalo další podklady. To nepotvrdilo že by Svoboda disponoval vnitřními informacemi a že by je úmyslně zneužil. Případ dosud nebyl uzavřen. Doplněné podklady však prokazují, že se Svoboda žádného přestupku nedopustil.
Policie sdělila obvinění 10.4.2006 z údajného Zneužití informací v obchodním styku §128 odst. 1, odst. 3 zákona. Svoboda podal prostřednictvím svého obhájce Mgr. Vlastimila Janečka proti zahájení stíhání stížnost u státního zástupce, protože podle právních analýz, které byly vypracovány pro KCP se nedopustil ani přestupku, natož trestného činu.
K tomu, aby byl spáchán přestupek nebo dokonce trestný čin, je třeba prokázat minimálně: a) že dotyčná osoba předmětnou informací disponovala dříve než trh, b) že ji úmyslně zneužila ve svůj prospěch a c) že předmětná informace byla kurzotvornou, tj. že její zveřejnění mělo významný vliv na kurz cenného papíru, protože byla pro trh překvapivou a zároveň podstatnou. Toto neprokázala ani KCP během šetření ani Policie ČR ve svém obvinění.
Fakta:
1) Alan Svoboda se nedopustil ani přestupku, natož trestného činu.
Odborné posudky předních brokerských společností působících na českém kapitálovém trhu i svědectví a další podklady, dokazují jeho nevinu. Při nákupu akcií neměl žádné cenotvorné informace, které by tou dobou nebyly trhu již známé. Výsledky hospodaření společností skupiny ČEZ za 2004 již byly oznámeny dříve a výsledky ČEZ za běžná čtvrtletí nejsou v ČEZ interně hodnoceny před jejich zveřejněním. Za jejich přípravu a co nejrychlejší zveřejnění zodpovídá útvar financí. Tyto výsledky, jak se ukázalo, byly buď v souladu nebo dokonce pod očekáváním analytiků. Zatímco tržby byly i pod nejnižším očekáváním, zisk byl v intervalu očekávání analytiků. Navíc těsně před tiskovou konferencí na trh pronikly informace o tom, že ČEZ neuspěl v akvizici bulharské největší elektrárny Varna, kde byl do té doby favoritem.
2) Cena akcií po tiskové konferenci 2.5. 2005 na zprávy nereagovala, vyvíjela se pouze s trhem a již druhý den začala klesat (viz. graf z odborné analýzy Wood & Co. předložené KCP).
3) Na nákupu z 29.4. 2005 se Svoboda neobohatil, naopak dva dny po tiskové konferenci, což je typicky uváděná doba plného proniknutí informací na trh, představoval obchod ztrátu 44 tis. Kč. Během dalších dnů se kurs dále významně propadl o více než 7 % a ztráta přesáhla 200 tis. Kč. Důvěru v akcie ČEZ však Svoboda neztratil, naopak nakoupil další, protože stále věřil odborným analýzám analytiků, které předpovídaly růst cen akcií. Akcie nakonec prodal na konci června. Nebýt toho, že se naskytla příležitost koupit nemovitost, o kterou dlouho usiloval, držel by je i nadále, tak jako ostatní investoři.
4) Dvě odborná stanoviska předních obchodníků na kapitálovém trhu potvrzují, že veškeré informace, které měl Svoboda zneužít, byly trhu předem známé resp. korelovaly s konsenzem trhu, a proto trh na informace nikterak nereagoval. Výnos Svobody z nákupu a prodeje akcií nesouvisí s krátkodobým pohybem kurzu záhy po zveřejnění informací, ale je důsledkem postupného a trvalého růstu cen akcií v souladu s názory analytiků, kteří se všichni shodli (ve veřejně dostupných investičních analýzách), že akcie ČEZ jsou podhodnocené a lze očekávat další rychlý růst jejich ceny. To se také potvrdilo. Na tomto růstu vydělal každý investor který akcie držel bez ohledu na to zda byl nebo nebyl v managementu společnosti.
5) Všechny obchody Svoboda hned nahlásil dozorujícímu orgánu - KCP. Navíc potenciální majetkový prospěch z takových obchodů v řádech max. desítek tisíc Kč je v přímém rozporu s potenciální škodou způsobenou ztrátou zaměstnání nebo trestním postihem.
6) Na rozvinutých kapitálových trzích jsou manažerské obchody zcela běžným a žádoucím jevem, protože poskytují dodatečný podklad pro rozhodování ostatních investorů. Nákupem akcií chtěl Svoboda demonstrovat svoji důvěru v úspěšný růst hodnoty společnosti. V Čechách zatím nejsou zkušenosti s manažerskými obchody. Obchody A. Svobody jsou jedny z prvních na kapitálovém trhu. Pokud je bude policie či KCP trestat bez prokázání, že došlo k vědomému zneužití skutečně vnitřních informací, znemožní ze strachu členům statutárních orgánů společností, popřípadě všem zasvěceným osobám, vykonávat své - zákonem přiznané právo - obchodovat s akciemi svých společností. Tím značně utrpí i český kapitálový trh.
(zdroj: ČEZ)
Čtěte také:
Alan Svoboda odstupuje z pozice člena představenstva ČEZu !
Ministři Sobotka a Urban vyzývají Alana Svobodu k odchodu
Policie obvinila manažera ČEZ kvůli obchodu s akciemi společnosti
Za obchodování s neveřejnými informacemi zatčeni v USA pracovníci Goldman Sachs a Merrill Lynch