Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Jsou daně vysoké, či nízké?

20.5.2005 14:31
Autor: 

Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou není vůbec jednoduché odpovědět. Dá se říci, že odpověď je do značné míry závislá na výběru „správných“ argumentů. Zkusme se proto podívat na základní možnosti porovnání daní mezi zeměmi a pokusit se nalézt náznak odpovědi. Není možné obsáhnout na tomto prostoru všechny daně, a tak se podívejme alespoň na ty, které se podnikání týkají nejvíce. A proč se tím vlastně zabývat? Mimo jiné proto, že v nových středoevropských členských zemí EU se v poslední době stále častěji dostávají na stůl úvahy o reformách daňového systému s cílem zvýšit atraktivitu podnikání prostřednictvím lákavých daňových sazeb a jednoduššího daňového rámce. Úvodním krokem, ke kterému se postupně přiklonily všechny země v regionu, bylo snižování váhy přímých daní a naopak posilování daní nepřímých. Ve druhém sledu přicházejí na řadu úvahy o celkové daňové reformě, v některých případech sestávající z dosud nepříliš tradičních přístupů rovné daně. Limitujícím faktorem, avšak někdy i stimulem, v tomto směru je nutnost řešit nerovnováhu veřejných financí, se kterou bojují všechny země V-4. Závazky plynoucí z konvergenčních programů mají zvyšovat disciplínu hospodaření vlád, a tak jakékoliv reformní kroky směrem k nižším daním musí být vyváženy škrty (reformou) na výdajové straně rozpočtů nebo přesunem důrazu na jiný typ daní.

Daňovou kvótou to začíná… ale nekončí

To jestli se někde platí daně vyšší nebo nižší není příliš jednoduché srovnávat. Nejjednodušší porovnání umožňuje daňová kvóta, která poměřuje souhrn všech daní k HDP. Tento ukazatel sice ilustruje objem zaplacených daní (včetně tzv. pojistného), ale ne rozdělení daňového zatížení - ani z pohledu typů daní, ani z pohledu samotných poplatníků - a to je třeba mít při jejím použití na paměti. Z přehledu je zřejmé, že daňové zatížení se v rámci EU-25 značně liší; na jedné straně stojí Švédsko s podílem daní na HDP ve výši 50,9 %, na straně druhé Kypr s téměř polovičním zdaněním v poměru k HDP. Z přehledu daňových kvót lze tedy říci, že nové členské země patří k zemím s nejnižším celkovým zdaněním v rámci Unie. V první desítce zemí s nejnižším daňovým zatížením je hned osm nových členských zemí, Kyprem s podílem 26,3 % HDP počínaje, Českou republikou s 36,2 % konče. Kromě Maďarska jsou tedy tři zbylé, námi sledované země, v první desítce s nejnižšími daněmi. Slovensko jako lídr reforem bylo páté, ale dostupné údaje Eurostatu jsou teprve za rok 2003, a tak nezahrnují dopady loni zahájené reformy, které posunou SR k ještě nižší hodnotě kvóty. Polsko je deváté s malým odstupem následované posledním Českem. Ze starých členských zemí je v první desítce jen Španělsko a samozřejmě evropský tygr – Irsko (na čtvrtém místě), tzn. že absolutní většina původních zemí Unie má celkové zdanění vyšší než nové členské země. To ovšem neznamená, že jsou zde všechny daně vyšší v relativním vyjádření, protože existují výrazné rozdíly ve struktuře daní.


Od přímých k nepřímým, aneb firemní daně klesají

Asi hlavním trendem posledních let ve středoevropském regionu, ale i v rámci starých členských zemí Unie, je snižování firemních daní a neustálé zkratkovité poukazování na odlišnosti výše daňových sazeb. Podíváme-li se na 19 současných zemí Unie, které jsou zastoupeny v OECD, zjistíme, že celkem 14 z nich v průběhu let 2000-2004 snížilo sazbu daně z příjmu a jen pět zemí ji v posledních pěti letech ponechalo beze změny.

Není asi třeba příliš rozvádět, že samotná sazba daně je sice dobře porovnatelná a mediálně oblíbená, leč neoplývá vypovídající hodnotou v důsledku značně rozdílných daňových základů v jednotlivých zemích Unie. Může se proto stát, že si na jedné straně některé firmy v západní Evropě mohou stěžovat na vysoké daňové sazbyě, na straně druhé jsou jimi placené daně ze zisku v relativním porovnání k HDP ve skutečnosti nižší než třeba v ČR. Příkladem může být Německo, kde byla daňová sazba ze zisku korporací vyšší než v Česku, a poměr rozpočtových příjmů z této daně k HDP byl v roce 2002 4x nižší. Záleží proto velmi na úhlu pohledu a samozřejmě i na výběru argumentů při porovnávání a hodnocení daňových systémů.

Sociální pojištění vede

Nižší sazba korporátní daně nemusí automaticky znamenat nižší zátěž (a naopak), nemusí být konkurenční výhodou či nevýhodou té které země a nemusí rovněž být ani hlavním motivem firem pro stěhování ze západu na východ. Když se podíváme na strukturu rozpočtových příjmů, mnohem větší objem odvodů placených zaměstnanci a zaměstnavateli představují quasi-daně v podobě „pojistného“ na sociální, zdravotní aj. účely.

Pokud se podíváme na celou Unii zjistíme, že asi nejvýraznější rozdíly existují právě u quasi-daní, tedy u sociálních příspěvků placených zaměstnanci a zaměstnavateli, které se promítají i do ceny práce. Země V- 4 přitom patří mezi ekonomiky s nejvyšším objemem těchto daní v poměru k HDP a Česká republika je v rámci této skupiny jednoznačný leader. V rámci celé Unie je ČR dokonce na třetím místě, hned po Německu a Francii. Pravdou ovšem je, že nové členské země z V-4 vybírají ve srovnávání s EU-15 více na pojistném, ale naopak méně na příjmových daních. Takže pojistné je v jistém směru faktorem kompenzujícím nižší přímé zdanění, které ovšem na straně druhé zvyšuje náklady práce. Tyto celkové náklady na pracovní sílu však zdaleka nedosahují poměrů obvyklých v nejvyspělejších zemích EU. Potvrzují to i údaje OECD za rok 2004, ze kterých vyplývá, že náklady práce včetně příspěvků ve zpracovatelském průmyslu se v námi sledovaných čtyřech zemích pohybují v rozmezí 13-22 % průměrných nákladů v Německu. A právě tyto náklady sehrávají při investičním rozhodování silnou roli. Není to však pouze rozhodování mezi starými a novými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými novými státy, které mezi sebou soupeří o investory, kterým nabízejí co nejvýhodnější podmínky. A reformovaný daňový systém je či může být jednou z nich.

A co dál…

Porovnávání daní mezi zeměmi není jednoduché ani jednoznačné. Velmi proto záleží na výběru argumentů a metod jejich porovnání, které je zvlášť aktuální v době přípravy a realizace daňových reforem. Je takřka nemožné najít jednoznačně pozitivní model daňového systému, ke kterému je možné se ubírat. Na druhé straně však existují praktické příklady, kterým směrem není vhodné se vůbec vydávat (daně zvyšovat). Shodnout se však nejspíše lze na čtyřech základních tezích reformovaného daňového systému, a sice (1) daňový systém by měl být v rámci možností spravedlivý, respektive spravedlivější než ten předchozí, (2) daně by neměly být demotivující a ohrožovat konkurenci, (3) daňový systém musí být srozumitelný a co nejjednodušší (rovná se nejlevnější), a (4) jakýkoliv zásah do daňového systému by měl být proveden zodpovědně – tj. předem by měl být vyčíslen a analyzován z hlediska jeho možných dopadů. Slovenský příklad v podobě zavedení rovné daně a odbourání daní, které bychom mohli nazvat neetickými (daně dědické, darovací, z převodu nemovitostí a z dividend) je příkladem, který rozhodně stojí za pozornost, mj. proto, že byl předem propočítán, a také proto, že reforma daní neproběhla jako samostatný krok, ale byla součástí celého reformního bloku zahrnujícího sociální systém, školství a zdravotnictví.

Tato krátká analýza je součástí měsíčního makroekonomický přehledu, který obsahuje rovněž informace o Polsku, Slovensku a Maďarsku. Makroekonomický přehled je pro uživatele stránek www.patria.cz k dispozici ke stažení ZDE.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
13.12.2017
22:03Wall Street zakončila po Fedu nerozhodně, Caterpillar +4 %
20:23Janet Yellenová se loučí zvýšením sazeb Fedu. Dolar nad 1,1800 EURUSD
18:05Goldman prudce zvyšuje doporučení u učebnicového propadáku. Co se děje?
17:12Polský plán s Unipetrolem vytahoval Prahu do zeleného
17:07O2 odsouhlasila další dva roky zpětného odkupu vlastních akcií
16:24Dolaru pokazila vyčkávání na Fed nižší inflace  
15:21Unipetrol u historických maxim. Je správný čas na nabídku PKN a prodej akcií?  
14:47Jádrová inflace slábne. Zvýší pochybnosti Fedu?
14:32Prezident jmenoval menšinovou vládu Andreje Babiše
14:18STING investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s.: Oznámení ohledně delistace investičních akcií
13:36Google je v Číně blokován. Centrum umělé inteligence tam ale otevře
11:47Jak nespravovat a neinvestovat státní peníze
11:16Rekordní měsíc Škody Auto táhly prodeje v Číně a východní Evropě
10:33Yellenová naposledy - dolar se připravuje na vyšší sazby  
9:15Rozbřesk: Čeká se na další růst sazeb Fedu a poslední vystoupení Janet Yellenové
8:58Evropské futures nerozhodné, čeká se na výsledek jednání Fedu  
8:33PKN Orlen chce získat nejméně 90 % v Unipetrolu. Nabízí 380 korun za akcii
6:31Fed, sazby a očekávání trhů. Situace se opakuje, říká Fidelity
12.12.2017
22:02Technologickému sektoru se dnes nedařilo
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
3:00Čína - Maloobchodní tržby, y/y
3:00Čína - Průmyslová výroba, y/y
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00CZ - Běžný účet, mld. Kč
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - Maloobchodní tržby vč. PHM, y/y
13:00UK - Jednání BoE, základní sazba
13:45EMU - Jednání ECB, základní sazba
14:30USA - Maloobchodní tržby, m/m
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
15:45USA - PMI v průmyslu (Markit)