Zahraniční dluh ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšil na 29,9 mld. eur z 28,8 mld. eur v polovině roku. V poměru k HDP zadluženost stoupla z 34,5 % na 35,0 %. Zvýšila se především krátkodobá zadluženost podnikového sektoru a bank. Podíl krátkodobého dluhu (se splatností do jednoho roku) na celkovém zahraničním dluhu vzrostl na 35,3 % z 34,4 %. Zdrojem růstu dlouhodobého dluhu je další čerpání půjčky od Evropské investiční banky českou vládou. Podíl vládního zahraničního dluhu na celkovém zahraničním dluhu stoupnul na 14,3 % z 13,2 %. Za poslední rok se tento podíl téměř zdvojnásobil. Kromě půjčky od EIB je příčinou především emise státních eurobondů v objemu 1,5 mld. eur.
Změna výše zahraničního dluhu, ani mírné posuny v jeho struktuře nejsou důvodem ke znepokojení. Obvyklé poměrové ukazatele jsou stále v mezích obecně uplatňovaných „palcových“ pravidel.
Příčinou znepokojení zůstává jen schodek běžného účtu platební bilance, který setrvává nad šesti procenty HDP a tuto úroveň patrně neopustí ani v příštím roce vzhledem ke stoupající tendenci repatriace zisku zahraničních investorů.
David Marek, Patria Online