komentář doplněn
Schodek běžného účtu platební bilance se v 1. čtvrtletí letošního roku prohloubil na 16,7 miliardy korun a ve srovnání s loňským prvním kvartálem se zdvojnásobil. V poměru k HDP se schodek propadl na 6,8 % z loňských 6,5 %. Přebytek finančního účtu se ve srovnání s loňským prvním kvartálem zmenšil na desetinu a dosáhl pouhých 3,6 mld. Kč.
Za zvýšením schodku běžného účtu stojí především skutečnost, že loňské údaje příznivě ovlivnily mimořádnými převody ze zajištění českým pojišťovnám a snížením rozsahu zahraniční pomoci z fondů Evropské unie v souvislosti s likvidací následků povodní. V bilanci běžných převodů kvůli tomu přebytek loni v 1. čtvrtletí dosáhl 9,3 mld. Kč, zatímco letos činil jen 1,6 mld. Kč. Příjmy z dopravy i turistického ruchu se sice o několik miliard zvýšily, výdaje za finanční služby, stavební práce, telekomunikační a IT služby ovšem rostly ještě rychleji a přebytek bilance služeb se ztenčil na 1,8 mld. Kč z 3,2 mld. Kč před rokem. Negativně běžný účet ovlivnila také bilance výnosů. Předběžná měsíční statistika sice ukazovala na schodek v této části platební bilance 15,8 mld. Kč, dnešní data uvádí 19,2 mld. Kč, tj. o 2,8 mld. Kč více než před rokem. Jediným pozitivním prvkem je pokles schodku obchodní bilance o 3,3 mld. Kč na 0,9 mld. Kč. Nebýt ovšem zlepšení směnných relací, propadl by se obchodní deficit na 10,3 mld. Kč. Schodek běžného účtu se prohlubuje, ať již zohledníme či nezohledníme reinvestované zisky, na něž se často svaluje vina. Saldo běžného účtu nezahrnující reinvestované zisky se meziročně zhoršilo zhruba o 13 miliard a přebytek 0,6 % HDP loni v 1. čtvrtletí se proměnil na tříprocentní schodek v poměru k HDP.
Přebytek finančního účtu se ztenčil z 34,5 mld. Kč loni v 1. čtvrtletí na pouhých 3,6 mld. Kč, což je nejméně od 4. čtvrtletí 1997. Důvodem je pokles krátkodobých depozit zahraničních subjektů v českých bankách a investice domácího bankovního sektoru v zahraničí. Příliv přímých zahraničních investic se zvýšil o 4 miliardy na 31,5 mld. Kč. Účet portfoliových investic dosáhl přebytku 25,6 mld. Kč díky poptávce zahraničních investorů po českých akciích a dluhopisech.
V souhrnu byla v 1. čtvrtletí platební bilance „deficitní“ (účetně je samozřejmě vždy vyrovnaná), což koresponduje s relativní slabostí kurzu koruny. Za celý letošní rok očekáváme schodek běžného účtu na úrovni 165 mld. Kč, tj. 6,4 % HDP. Přebytek na finančním účtu by se měl pohybovat kolem šesti procent HDP. Mezi šesti a sedmi procenty HDP se schodek běžného účtu, hlavní měřítko vnější nerovnováhy, bude patrně pohybovat i v dalších letech v souvislosti s investiční aktivitou zvyšující dovoz strojů a jiného investičního zboží. Druhým faktorem bude posun v cyklu zahraničních investic tj. zvyšující se objem reinvestovaných a později i repatriovaných zisků. Pokud nebude vykazovat česká ekonomika jiné známky nerovnovážného vývoje (kurz, inflace, veřejné rozpočty), je vnější nerovnováha tohoto rozsahu pro rozvíjející se či tranzitivní ekonomiku akceptovatelná. Největší hrozbou pro stabilitu směnného kurzu je tak nyní především vláda, resp. její fiskální nezodpovědnost. Každopádně je schodek běžného účtu v teritoriu, kde je nutné pozorně ho sledovat. Vyšší byl jen v roce 1997.
Na závěr ještě informace o dopadu na HDP. Výkonová bilance je součástí hrubého domácího produktu. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se sice o půl procentního bodu snížil záporný příspěvek zahraničního obchodu k reálnému růstu HDP, kladný příspěvek bilance služeb ve výši 0,4 procentního bodu se ovšem změnil na záporný příspěvek 0,5 procentního bodu. Celkem by měl čistý export ubrat z tempa růstu HDP 2,6 procentního bodu.
David Marek, Patria Online