Francouzský národní statistický úřad dnes následoval svůj německý protějšek a zveřejnil údaje o hrubém domácím produktu za 1. čtvrtletí letošního roku. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP zvýšil o 0,4% (připomeňme, že německý HDP vzrostl o 0,2%). Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se HDP zvýšil o 0,3% (Německo: -1,2%). Na růstu francouzské ekonomiky se rovnoměrně podílely spotřeba domácností, spotřební výdaje vlády, investice a změna zásob. Každá z těchto položek přispěla k růstu HDP jednou desetinou procentního bodu.
Spotřeba domácnosti sice zpomalila své tempo růstu a meziročně se zvýšila o 1,7% po růstu o 2,9% v loňském roce, přesto svědčí o stále příznivém pohledu francouzských spotřebitelů, ačkoli index spotřebitelské důvěry nabízí spíše opačný závěr. Tato dichotomie však není neobvyklá, stačí se podívat na česká data. Jedním z vysvětlení proč francouzští spotřebitelé i nadále více utrácejí, je zvýšení jejich příjmů o 1% ve srovnání s předchozím čtvrtletím a nižší míra nezaměstnanosti ve srovnání s Německem. Na rozdíl od Německa mohla francouzské ekonomice pomoci i vláda. Její spotřební výdaje se meziročně zvýšily o 2,2%. Francouzskou státní pokladnu totiž na rozdíl od Německa netíží schodky a kritika rozpočtové politiky ze strany Evropské komise. Zvýšení hrubé tvorby fixního kapitálu o 0,4% sice není žádný zázrak, důležité je však, že došlo k zastavení nepříznivého trendu v této oblasti hospodářství. V souhrnu lze říci, že domácí poptávka drží francouzskou ekonomiku i nadále nad vodou, zatímco zahraniční obchod působí neutrálně. Vývoz a dovoz totiž klesly v podobném rozsahu, -3,9% resp. -3,7% meziročně. Rozdíl mezi francouzskou a německou ekonomikou je patrný.
Význam francouzské ekonomiky pro Českou republiku sice není tak významný jako v případě Německa, přesto není zanedbatelný. Do Francie loni směřovalo 4,3% českého vývozu.
David Marek