Ve Spojených státech došlo v dubnu k zajímavému jevu, ceny placené za zboží a služby v rámci průmyslových podniků, zemědělských farem a ostatních podniků výrobního sektoru neočekávaně poklesly. Meziměsíční snížení indexu výrobních cen PPI bylo způsobeno rekordním poklesem cen potravin a zemědělských výrobků. I když se cenový vývoj v USA ani v nejmenším nemůže srovnávat s deflační spirálou v Japonsku, je možné konstatovat, zvláště když si uvědomíme úzký vztah PPI a spotřebitelských cen, že vysoká inflace v největší ekonomice světa rozhodně nehrozí.
Po jednoprocentním vzestupu v březnu, poklesly meziměsíčně výrobní ceny v dubnu o 0,2%, meziročně jsou ceny nižší o 2%. Většina analytiků na trhu očekávala, že dojde k vzestupu PPI o 0,4%. Jádrová inflace, tj. výrobní ceny s vyloučením sezónně volatilních potravin a energií, činila v souladu s očekáváním +0,1%. Ceny v zemědělském sektoru poklesly o 3,2% zejména díky cenám zeleniny, které byly o rekordních 47% nižší! Ceny zemědělských výrobků poklesly nejrychleji od roku 1974 (-3,3%). Směrem nahoru působily ceny energií – benzín +4,2% (v březnu jeho cena rostla o 21,3%), topný olej +8,8%. Tabákové výrobky byly dražší o 3,9%. Ceny osobních automobilů se nezměnily, když automobilky rozšiřovaly slevy a nabídky bezúročného financování, aby podpořily prodej. Kromě potravin žádné jiné statky nezaznamenaly výrazný pokles cen.
Ceny statků k dalšímu zpracování se meziměsíčně zvýšily o 0,9%, ceny surovin vzrostly o 5,5%. Ceny materiálů bez zemědělských surovin vzrostly o 15,5%. Distribuční ceny galonu benzínu Regular minulý týden rostly na 86 centů, když o týden předtím stál galon 77 centů.
Je zřejmé, že americká centrální banka Fed si může dovolit nehýbat se sazbami. Pokud se však inflace bude snižovat tímto tempem, budou někteří ekonomové uvažovat dokonce o dalším snižování sazeb. V této chvíli je však snižování neaktuální, když hlavní úroková sazba Fedu činí rekordních 1,75% (38-leté minimum). Fed, který má na starosti nejen cenovou hladinu, ale i hospodářský růst je v daleko lepší situaci než například ECB, kde se ozývají stále silnější hlasy volající po zvýšení sazeb právě kvůli evropské inflaci. Když Fed koncem čtvrtletí oznámil, že vidí ekonomická rizika USA jako vyrovnaná (původně byl rizikem ek. růst), vypadalo to, že inflace začíná hrozit, zatímco ekonomický růst je dostatečně dynamický. Dnes je zřejmé, že hospodářský růst zpomaluje v polovině roku a naopak inflace přestává být větším rizikem.
Radim Krejčí