komentář doplněn
Ceny průmyslových výrobců v květnu klesly o 0,3%, což je mírně více, než jsme odhadovali (0,2%). Meziroční deflace se tak opět prohloubila na 0,8%. Opačným směrem se vydaly ceny v zemědělském sektoru, kde se meziměsíčně zvýšily o 3,3%, čímž se meziroční propad zmírnil na 8,6% z dubnových 14,8%.
Indexem cen průmyslových výrobců hýbaly zejména ceny ropných produktů a potravinářský průmysl. První faktor, ceny rafinérií, kvůli výraznému poklesu cen, druhý, ceny v potravinářství, díky své vysoké váze v cenovém indexu. Ceny ropy na světových trzích sice od začátku května neustále rostou, zásluhou určitého zpoždění v transmisi do cen domácích rafinérií a díky metodologii výpočtu indexu cen průmyslových výrobců (sběr dat končí 12. kalendářní cen sledovaného měsíce) se narůst cen ropy projeví až v červnové cenové statistice. Bylo by užitečné, kdyby i v ČR byly vedle standardních cenových statistik publikovány také cenové indexy, spotřebitelské i produkční, po vyloučení cen energetických zdrojů. Například údaj pro květnovou změnu indexu cen průmyslových výrobců by patrně dosáhl hodnoty 0,1%.
Ceny v zemědělském sektoru začínají naplňovat prognózy obratu klesajícího trendu. Za květnovým poměrně výrazným vzestupem totiž nestojí jen sezónně citlivé ceny ovoce a zeleniny, ale také zdražení živočišné produkce. Ceny živočišné produkce klesaly bez přestávky od srpna 2001 až do konce loňského roku. Letošní rok bude patrně ve znamení jejich zotavení k radosti farmářů. Vzhledem k váze potravinářské produkce v indexu cen průmyslových výrobců a indexu spotřebitelských cen, jde o významnou součást prognóz cenového vývoje. Počítaje s tímto faktorem očekáváme, že se do konce roku deflace ve farmářských cenách promění v inflaci na úrovni 4,0% a deflace v průmyslových produkčních cenách by se měla změnit na inflaci ve výši 1,4%. Na rozdíl od Německa, které k deflaci směřuje, by naše deflační období mělo do jednoho až dvou měsíců odeznít ve všech důležitých cenových indexech.
David Marek