opakování
Příští pondělí nás opět čeká nadílka čerstvých statistických čísel z ČSÚ a MPSV. Podívejme se krátce, co můžeme očekávat.
Pozornost českého finančního světa bude upřena zejména na inflaci. Centrální banka sice sdělila slovně i prostřednictvím své prognózy inflace, že prostor ke snižování úrokových sazeb už neexistuje, část trhu s tím ovšem nesouhlasí. Proto může nečekaný výsledek, zejména nižší než očekávaná inflace, zhoupnout ceny instrumentů s fixním výnosem. Naše prognóza dubnové změny indexu spotřebitelských cen balancuje na hraně 0,1% a 0,2%, meziroční deflace by se měla zmírnit na -0,1 až -0,2%. Směrem vzhůru táhnulo cenový index zvýšení regulovaných cen zemního plynu pro domácnosti. Zvýšení cen v průměru o 7,9% zvýšilo celkový cenový index o dvě desetiny procentního bodu. Inflaci podpořilo v dubnu také zdražení piva zhruba o jedno procento. Potraviny, které mají největší váhu ve spotřebním koši, by tentokrát do inflace neměly výrazněji promluvit. Záporný příspěvek k inflaci můžeme očekávat od pohonných hmot a cestovních kanceláří. Benzín v průběhu dubna zlevnil zhruba o 3% a pokles pohonných hmot ubral z meziměsíční inflace jednu desetinu procentního bodu. Cestovní kanceláře pokračovaly v sezónním výprodeji rekreačních pobytů. Pokles cen by se měl pohybovat na úrovni 2%. Také v dalších měsících nás patrně čekají jen velmi nízké přírůstky celkové cenové hladiny, případně její stagnace. Příčinou by mělo být odsunutí růstu sazeb spotřebních daní, nízké dovozní ceny nerostných paliv a příznivý vliv posílení koruny vůči dolaru. První výraznější růst cen patrně přinese až červenec. Pokud vstoupí do konce roku v platnost plánované návrhy na zvýšení spotřebních daní, mohla by se inflace v prosinci vyšplhat na 2,8%. Změny v uplatňování snížené a standardní sazby DPH v průběhu příštího roku by měly inflaci krátkodobě vytlačit až nad horní mez cílového koridoru ČNB.
Příznivou informaci můžeme očekávat z trhu práce. Podle našich propočtů by měla míra registrované nezaměstnanosti klesnout na 9,7% z únorových 10%. Jásání nad obratem je však předčasné, za poklesem míry nezaměstnanosti by měly stát výhradně nabídky sezónních pracovních míst. Po sezónním očištění se míra nezaměstnanosti patrně opět zvýšila. Příčiny nepříznivého vývoje nezaměstnanosti jsou dvojího charakteru: na trh práce dopadá negativně zpomalení hospodářského růstu a zároveň nadále probíhají strukturální změny na trhu práce. Na konci letošního roku podle našich projekcí vystoupí míra nezaměstnanosti na 10,2% a začátkem příštího roku by měl poprvé v historii zdolat hranici 10,5%.
David Marek