Prezident Fedu v Minneapolis Neel Kashkari v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že někdy geopolitické tenze a konflikty vedou ke komoditnímu šoku, ale někdy ne. Americká centrální banka musí proto pokaždé odhadovat, kdy v podobných situacích upravovat svou politiku a stejné je to i nyní kvůli konfliktu v Íránu a vývoji cen ropy.
Kashkari připomněl, že inflace se v USA drží nad cílem už řadu let. Ceny energií, včetně ropy, přitom přímo neovlivňují inflaci jádrovou, která je od nich očištěna tak, aby ukazovala dlouhodobější směr a nebyla ovlivněna krátkodobějšími výkyvy. Ekonom ale dodal, že ceny energií se nakonec promítají i do cen zboží a služeb, takže se nedá říci, že by jimi jádrová inflace nebyla dlouhodoběji ovlivněna.
Americké hospodářství podle ekonoma vstupovalo do současné situace v dost dobrém stavu. Inflace se sice stále pohybuje nad cílem, ale má tendence k dalšímu poklesu, trh práce se také nachází v dobrém stavu, i když byly znát určité tendence ke slábnutí. „Obecně řečeno jsme v rozmezí našeho dvojího mandátu,“ sazby by se mohly pohybovat směrem k neutrálním, ale nyní je třeba sledovat, jak se bude vyvíjet situace na geopolitické rovině a jaký bude mít vliv na hospodářství.
Soudní rozhodnutí týkající se cel a vládní reakce na ně podle ekonoma vytváří novou vlnu nejistoty na rovině obchodu a cel. Považuje ale za nepravděpodobné, že by „nový celní režim vedl k další vlně inflačních tlaků“. Vláda se všude snažit „znovu vytvořit režim předchozí, je otázka, jak moc se jí podaří se mu přiblížit.“ Před konfliktem ekonom čekal, že letos by mohlo dojít ke dvěma poklesům sazeb, nyní se ale situace mění a zopakoval, že je třeba vyčkat a sledovat, jaký bude vývoj.
Inflace a trh práce jsou nyní ve svém vlivu na monetární politiku „v rovnováze“. Podle Kashkariho totiž na straně trhu práce existují známky, že není velká poptávka po nových zaměstnancích. To by samo sobě mohlo hovořit pro uvolnění politiky Fedu. Proti tomu ale stojí inflace, která se po letech přestřelování stále nenachází na cíli ve výši 2 %. Tento faktor by zase hovořil pro utaženější politiku. Inflace ovšem podle ekonoma míří dolů a celkově je tak politika nastavena odpovídajícím způsobem.
Kashkari podle svých slov hovoří s vedením řady firem a mimo jiné se jej ptá, zda „skutečně používají umělou inteligenci“. Tedy zda ji pouze nezkouší a netestují práci s ní. „V podstatě všichni říkají, že ano.“ Nastal tak výrazný posun, protože ještě relativně nedávno někdy ani nevěděli, k čemu by jim mohla být dobrá. Už nyní se tak dá říci, že AI má reálné dopady, i když nedochází k tomu, co by se dalo nazvat celkovou transformací firemního sektoru.
AI boom může dlouhodobě snižovat neutrální sazby, ale krátkodobě vyvolává poptávku po investičním kapitálu a neutrální sazby spíše potáhne nahoru, což je třeba brát v úvahu při rozhodování o dalším vývoji sazeb. Kashkari pak hovořil o tom, že inflace v oblasti bydlení podle něj míří s velkou pravděpodobností dolů. V oblasti zboží je běžná mírná dezinflace, která by mohla být krátkodobě přerušena cly. K tomu se přidává určité slábnutí trhu práce a celkově tak ekonom předpovídá, že inflace bude pokračovat v poklesu. Jak ale bylo uvedeno na začátku, zatím se neví, jaký bude současný konflikt na Blízkém východě a jeho dopad na vývoj cen a ekonomiku.