Vývoj konkurenční schopnosti je pro malou otevřenou ekonomiku, jako je ČR, klíčovým indikátorem, který naznačuje její současnou úspěšnost, ale i budoucí perspektivu. Konkurenceschopnost je však ekonomickou kategorií, která je obtížně měřitelná a mnohoznačná. Obsahuje jak faktory kvantitativní, tak kvalitativní (subjektivní). Může být zkoumána na úrovni firem, odvětví, celé ekonomiky či celého integrovaného bloku.
Přinášíme analýzu České republiky, její situace v roce 2001 a vývoje konkurenční schopnosti republiky v čase. Ukazuje se, že konkurenční schopnost České republiky ve srovnání s rokem 2000 mírně poklesla, v žebříčku jsme si však polepšili.
Pro naši analýzu jsme použili obsáhlou studii s názvem „The world competitiveness yearbook“, kterou vydává nadace IMD od roku 1989. Definovat konkurenceschopnost je možné několika způsoby. Například podle OECD jde o schopnost národa generovat relativně vysoké úrovně příjmů výrobních faktorů a udržet je na vysoké úrovni za současného vystavení mezinárodní konkurenci. Čeští ekonomové definují konkurenceschopnost jako schopnost země proniknout se svým obchodovatelným zbožím na světové trhy. Institut IMD hodnotí konkurenceschopnost na základě široké definice pomocí čtyř vstupních pilířů, jimiž jsou: ekonomický výkon, podniková efektivnost, vláda a infrastruktura.
Z grafu, který naleznete
ZDE, je patrné, že ČR dosahovala v roce 2001 46,7% konkurenční úrovně Spojených států amerických. Podstatně lépe je na tom Maďarsko s 55,6% úrovně a Estonsko s 60,2%. Přes pozitivní hospodářské výsledky v roce 2001, je konkurenční potenciál ČR ve srovnání nízký. Horší výsledky zaznamenalo Slovensko (43,6%), ale překvapivě i Slovinsko (42,5%) a Rusko (34,6%). Polsko skončilo dokonce až na 47. příčce ze 49 posuzovaných zemí a dosahuje jen 32% úrovně USA.
Pozitivní informací je zlepšení pořadí České republiky. Zatímco v roce 2000 jsme obsadili 40. příčku, minulý rok jsme byli už na 35. místě. Nicméně v roce 1997 jsme se umístili i lépe, na 33. místě. Rusko loni mírně zlepšilo svou situaci, Maďarsko, Slovinsko a Polsko si pohoršilo. Konkrétně Polsko se v roce 2000 umístilo na 38. pozici, minulý rok skončilo na 47. příčce.
Celková konkurenceschopnost je hodnocena v rámci čtyř základních faktorů, dílčí hodnocení zemí se výrazně liší. Pro ČR nejlépe dopadlo hodnocení ekonomické výkonnosti, umístili jsme se na 20. místě. Tradičně předstiženi jsme byli Maďarskem (18.), za ČR skončilo Estonsko (24.), Rusko (30.), Slovensko (37.), Slovinsko (38.) a Polsko (41.). Ekonomický výkon se hodnotí 68 kritérii a odráží makroekonomický stav domácí ekonomiky.
Nejméně pozitivně pro nás skončilo hodnocení podnikové sféry, tj. schopnosti podniků dosahovat zisku a chovat se inovativně a odpovědně (84 kritérií). ČR obsadila 43. příčku, čímž si o jedno místo polepšila. Ostatní středoevropské státy kromě Polska a Ruska (46. a 47.) skončily daleko před námi.
Co se týká infrastruktury, tj. úrovně, do jaké jsou schopny přírodní zdroje, technologie a vybavení vědeckým a lidským kapitálem uspokojovat podnikatelské potřeby (74 kritérií), umístila se ČR na 32. místě, za Slovenskem (29.), Maďarskem (27.) a Estonskem (24.), ale před Slovinskem (37.), Ruskem (44.) a Polskem (48.).
Posledním vstupním faktorem je vládní sektor (84 kritérií). Chování vlády nás zařadilo na 30. příčku, polepšili jsme si o 6 míst oproti roku 2000. Před ČR se umístilo Estonsko (16.), Maďarsko (22.) a Slovensko (28.), za námi skončilo Slovinsko (44.), Rusko (47.) a Polsko (48.)
Shrneme-li, ČR si v roce 2001 polepšila v žebříčku konkurenceschopnosti ve všech základních kritériích, byla však často předstižena úspěšnějšími středoevropskými ekonomikami. Naopak úplně propadlo Polsko, které si pohoršilo v pohledu všech použitých kritérií.
Na závěr uvádíme některá doporučení institutu IMD. Podle IMD by se země měla řídit následujícími pravidly, chce-li si udržet nebo zvýšit svou konkurenceschopnost:
* Vytvářet stabilní a predikovatelné legislativní prostředí
* Rozvíjet flexibilní a komplexní strukturu ekonomiky
* Investovat do tradiční a technologické infrastruktury
* Podporovat soukromé úspory a domácí investice
* Agresivně vstupovat na mezinárodní trhy a zvyšovat atraktivitu přímých zahraničních investic
* Zaměřit se na kvalitu, rychlost, transparentnost práce vlády a administrativy
* Udržovat poměr mezi příjmovými skupinami, produktivitou a zdaněním
* Chránit strukturu společnosti omezováním mzdových disparit a podporou střední vrstvy
* Investovat do vzdělání, zvláště sekundárního a vzdělávání při práci
* Chránit požadovaný hodnotový systém občanů
Radim Krejčí