Dnes se koná pravidelné zasedání bankovní rady ČNB, na němž se budou přetřásat otázky spojené s měnovou politikou. Sníží ČNB úrokové sazby, přijdou intervence na devizovém trhu? To kdyby někdo věděl jistě, mohl by si slušně finančně polepšit. Jistotu však nemá nikdo. Pokusme se tedy alespoň podívat, které varianty jsou pravděpodobnější.
Nejdříve k sazbám. Úrokové sazby by ČNB mohla snížit ve snaze podpořit efekt případných intervencí. Dalším důvodem pro snížení úrokových sazeb je dosavadní absence domácích poptávkových tlaků. Také pohled na vývoj celkových měnových podmínek ukazuje na jejich postupné zpřísňování. Pokud chce ČNB udržet měnové podmínky přiměřeně uvolněné, měla by z pohledu indexu měnových podmínek zasáhnout. Posledním impulsem pro snížení úrokových sazeb je snížení nákladů sterilizace devizových privatizačních příjmů.
Proti snížení úrokových sazeb naopak hrají aktuální indicie brzkého obratu globálního hospodářského vývoje (např. dnešní IFO index v Německu). Příznivý výhled sdílí také domácí subjekty, jak vyplývá z dnes zveřejněných indikátorů důvěry v české ekonomice. Proti snižování úrokových sazeb ukazuje také analýza současných inflačních a dezinflačních faktorů. K poklesu inflace přispělo zejména zlepšení směnných relací, jež bylo způsobeno především poklesem dovozních cen. Argument současné nízké inflace by také nebyl zcela korektní, neboť měnová politika by měla být dostatečně "kupředu hledící". Při očekávaném oživení hospodářského růstu v EU a udržení či zrychlení růstu domácí ekonomiky není důvodu očekávat podstřelování inflačního cíle. Ledaže by klesly ceny surovin na světových trzích nebo v případě nadúrody zemědělských plodin. Na tyto situace však pamatují "výjimky z plnění inflačního cíle". Co se týče uvedeného argumentu v podobě indexu měnových podmínek, je nutné se podívat, proč dochází ke zpřísnění měnových podmínek. Příčinou je reálné zhodnocení kurzu koruny. Staré dobré pravidlo říká, že problémy by se měly řešit tak, kde vznikly. Index měnových podmínek je zajímavý indikátor, ovšem špatný cíl měnové politiky. Nezáleží totiž pouze na jeho hodnotě, ale také na vývoji jeho složek. Kompenzace reálného zhodnocení kurzu snížením úrokových sazeb by sice mohla vést k udržení stabilního tempa růstu ekonomiky ovšem při rostoucí vnější nerovnováze a rychleji rostoucí domácí poptávce s rizikem vzniku domácích inflačních tlaků.
Podle mého názoru převažují argumenty pro ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Vezmeme-li do úvahy výsledek prosincového jednání bankovní rady o úrokových sazbách, kde převážily názory "jestřábů", a snížení sazeb na začátku minulého týdne, je pravděpodobnější, že se nyní většina bankovní rady přikloní k ponechání úrokových sazeb beze změny. 7. února zveřejní ČNB novou Zprávu o inflaci obsahující čerstvé prognózy inflace a růstu HDP. Je možné, že bankovní rada bude mít tyto nové prognózy k dispozici na následujícím zasedání. Otázkou však je, zda jsou natolik čerstvé, aby absorbovaly aktuální ekonomické informace ze zahraničí, mezi nimiž dnes převažují spíše příznivé signály.
V otázce intervencí panuje větší nejistota. Dosavadní intervence ČNB se ukázaly jako neúčinné. Na druhou stranu však ČNB nic jiného nezbývá. Proto jsou intervence na devizovém trhu stále dosti pravděpodobné.
David Marek