Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Úspěšnost centrálních bank v regionu V-4

16.9.2004 15:56
Autor: 

Centrální banka je významnou součástí institucionálního systému standardní tržní ekonomiky. Výjimkou není ani Česká republika. Základním úkolem centrální banky je péče o kupní sílu domácí měny. Měna by neměla nadměrně ztrácet svou hodnotu ani cestou inflace, ani cestou oslabování měnového kurzu. Názor na to, co se rozumí nadměrným znehodnocováním, je do jisté míry subjektivní a závislý na aktuálním stavu ekonomiky. Není-li inflace ideálně nízká nebo kurz dostatečně stabilní, měly by být tyto veličiny alespoň co nejlépe predikovatelné. Jejich dobrá predikovatelnost snižuje míru nejistoty ekonomických subjektů ve stádiu tvorby investičních rozhodnutí, a tím podporuje zdravý ekonomický růst.

Řeší-li centrální banky alespoň v základních obrysech stejný úkol, dává smysl pokusit se o změření a následné porovnání úspěšnosti jejich snažení. Zadání lze přitom uchopit různými způsoby, lišícími se mírou ambicióznosti autorů i sofistikovanosti použitých metod. My jsme se v naší analýze pokoušeli držet co nejvíce „při zemi“, aniž bychom rezignovali na alespoň elementární vypovídací schopnost získaných výsledků. Vzorek porovnávaných centrálních bank jsme zúžili na region V-4, tzn. na Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Polsko.

Zaměříme se na výši inflace …

Začněme inflací. Centrální banky v regionu pracují - každá svým způsobem - s inflačními cíli, jejichž smyslem je na jedné straně pomáhat formování žádoucích inflačních očekávání, na straně druhé pak vytvářet referenční hodnoty, k nimž je možné se vztahovat při měření úspěšnosti monetární politiky (accountability).

V tomto textu ponecháme různou formou veřejně artikulované inflační cíle centrálních bank zcela stranou a zaměříme se výhradně na skutečně dosažené výsledky boje s inflací, resp.na kompatibilitu těchto výsledků se záměrem zemí, stát se plnohodnotnými členy eurozóny. Pokud inflační optimum definujeme tímto způsobem, můžeme vyslovit dodatečný předpoklad, že pro země regionu V-4 se „ideální“ výše harmonizované inflace (HCPI) pohybuje okolo 2,5 % meziročně.

Databáze Eurostatu obsahuje pro všechny čtyři porovnávané země (ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko) údaje o meziroční HCPI inflaci s měsíční frekvencí od ledna 1997. Jestliže pro každý z 90 měsíců u každé země spočteme absolutní hodnotu odchylky skutečně dosažené meziroční inflace od „ideální“ inflace 2,5 % a naměřené odchylky zprůměrujeme, získáme elementární představu o tom, jak se jednotlivým centrálním bankách dařilo tlačit inflaci k „ideální“ hodnotě.



Asi v souladu s očekáváním se během sledovaného období dařilo krotit inflaci nejlépe ČNB, s téměř shodným výsledkem následují NBS a NBP, na posledním místě se umístila MNB (viz graf č. 1).

… její predikovatelnost, …

Pokusme se dále zohlednit skutečnost, že ekonomické subjekty preferují nejen inflaci přiměřeně nízkou, ale také inflaci predikovatelnou, tzn., nejlépe takovou, která sleduje identifikovatelný trend. Pro naši potřebu elementární analýzy předpokládejme, že ekonomické subjekty vytvářejí svá očekávání výše budoucí inflace na základě interpolace lineárního trendu, spočteného z hodnot inflace za předcházejících dvanáct měsíců. Spočteme-li odchylky naznačeným způsobem predikovaných hodnot inflace od skutečně naměřených hodnot a z absolutních hodnot těchto odchylek opět pro jednotlivé země vypočteme průměr, dospějeme k jednomu z možných indikátorů „těkavosti“ inflace. Výsledky výpočtů shrnuje graf č. 2. Vidíme, že tři země vykazují téměř identické hodnoty indikátoru (ČR, Polsko a Maďarsko), proti nim stojí Slovensko s hodnotou relativně vysokou. Podle naší hypotézy to znamená, že výše aktuální slovenské meziroční inflace překvapovala ekonomické subjekty výrazněji než tomu bylo především u inflace maďarské.

… a obdobné charakteristiky měnového kurzu

Přejděme nyní k měnovému kurzu. Při vesměs nižší cenové hladině v zemích V-4 ve srovnání se zeměmi jejich hlavních obchodních partnerů představuje zpevňování měny vedle relativně vyšší inflace druhou cestu, po níž je možné kráčet k cenovému sblížení. Protože zpevňování měny znamená zvyšování, nikoliv snižování její hodnoty, příslušná centrální banka by se mu nemusela bránit. Tím spíše, že zpevňování kurzu přes nižší dovozní ceny působí zároveň protiinflačně. Na druhé straně však nesmíme zapomínat ani na to, že příliš silná měna komplikuje život vývozcům, kteří jsou v malých otevřených ekonomikách (tj. i všech zemích V-4 vyjma Polska) významným faktorem ekonomického růstu. A nezanedbatelným není ani fakt, že vstup země do Eurozóny předpokládá předcházející dvouletý pobyt měnového kurzu koruny, forintu, resp. zlotého v režimu pevného navázání domácí měny na EUR. Celkově se tedy zdá, že „nejlepším“ měnovým kurzem pro sledované země by byl stabilní kurz, eventuálně kurz velmi mírně zpevňující. Co na to říkají dostupná historická data?

Vyjdeme z 66 měsíčních průměrů, mapujících vývoj kurzu národních měn regionu V-4 vůči EUR od ledna 1999. V případě Polska se vedle kurzu EUR/PLN zaměříme rovněž na USD/PLN, který NBP v minulosti zajímal více než kurz zlotého vůči euru. Sloupce v grafu č. 3 ukazují, o kolik procent se v průměru ve sledovaném období odchyloval průměrný měsíční kurz jednotlivých měn od průměru za celé období. Ze srovnání takto pojaté „stability“ vychází nejlépe Slovensko a Maďarsko, dále následuje USD/PLN, EUR/CZK a poslední místo patří opět Polsku, resp. PLN/EUR.

Body na křivce ve stejném grafu říkají, jaký lineární trend ve sledovaném období měny sledovaly. Záporné hodnoty signalizují posilování, kladné oslabování, nula by znamenala stabilitu v čase.



Zbývá se podívat, podobně jako u inflace, jaká byla predikovatelnost vývoje měsíčního průměru měnových kurzů zemí V-4. Zvolíme-li pro měření stejnou metodu jako v případě zkoumání predikovatelnosti inflace, dospějeme k výsledkům znázorněným v grafu č. 4. Z grafu vyplývá, že ve srovnání s kurzem obou korun a forintu se aktuální měnový kurz zlotého výrazně více odchyloval od své dvanáctiměsíční extrapolace.

Závěrem můžeme spíše pro zajímavost než jako oporu pro formulaci silných závěrů seskupit všechny získané výsledky do tabulky, kde je pořadí v dílčích „soutěžních disciplinách“ znázorněno jako dílčí dosažená „známka“ té které centrální banky. Vidíme, že průměrné dosažené známky se dramaticky neliší. Nejlepší prospěch získala podle naší klasifikace ČNB spolu s MNB, o něco hůře dopadla NBS, nejslabší NBP si odnáší známku dobře.

Martin Kupka, Hlavní ekonom ČSOB

Tato analýza je součástí Ekonomického měsíčníku, který naleznete ke stažení ve formátu pdf ZDE.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data