Únorový Makroekonomický přehled analyzuje rozpočtovou politiku Evropské unie, především v kontextu tzv. Paktu stability a růstu, který omezuje velikost rozpočtových schodků na 3% HDP. Řada ekonomů i politiků nyní ostře kritizuje Pakt a snaží se prosadit jeho uvolnění nebo úplné zrušení. Podle našeho názoru by to však byla chyba. Přílišná rozpočtová aktivita vlád může napáchat více škody než užitku. Především je potřeba mít na paměti politická omezení: sebe osvícenější vláda rozpozná ekonomické zpomalení jen s velkým zpožděním. Kromě špatného časování způsobuje rozpočtová stimulace ekonomiky i zvýšení úrokových sazeb a tedy snížení soukromých investic. Vláda si také velmi rychle zvykne na stimulování ekonomiky a především se bude těžko odhodlávat k rozpočtové konsolidaci, která by nevyhnutelně vedla ke krátkodobému snížení růstu ekonomiky. Rozpočtová politika se tak snadno může stát destabilizační a spíše procyklickou - viz situace v České republice dokumentovaná v analýze.
Z výše uvedených důvodů jsou podobné institucionální mantinely, jaké stanovuje Pakt stability, potřebné. Ne nadarmo se možnosti vysoké pokuty ze strany Evropské komise říká "nukleární zbraň." Možnost pokuty má sloužit jako odstrašující varování, které ani nebude třeba použít, protože každá země se vyhne situaci, která by ji aktivovala. Ekonomické zpomalení v letech 2001-2002 vystavuje tuto teorii vážné zkoušce, protože k nebezpečné hranici se přiblížily dvě největší země eurozóny - Německo a Francie. V obou zemích navíc letos proběhnou parlamentní volby a (levicové) vlády si budou muset vybrat mezi Skyllou porušení Paktu stability a Charybdou nepopulárních rozpočtových omezení.
Ekonomické analýzy vládních opatření většinou nabádají k opatrnosti, nicméně se zdá, že Pakt stability a růstu, možná nevědomky, vystavil vlády členských zemích Evropské unie "tvrdému" rozpočtovému omezení. To je sice pravidlem pro soukromé subjekty, vlády si však po dlouhá desetiletí rozpočtové omezení nepřipouštěly. Pokud se tedy podaří zpět prosadit koncept úsporného hospodaření vlád, bude to velký úspěch Paktu. Současné ekonomické zpomalení bude možná o něco bolestivější a delší, než by bylo při uvolnění pravidel, ale dlouhodobé pozitivní efekty rozpočtové zodpovědnosti by tyto náklady měly jasně překonat. Vlády prakticky všech zemí Evropské unie (ale nejen ty) ukázaly, že mají neodolatelnou tendenci prosazovat dlouhodobě neudržitelnou rozpočtovou politiku. Bylo by proto riskantní rozvazovat jim opět ruce.
Podrobnosti naleznete ZDE.