(Komentář doplněn)
Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí: příznivá přítomnost a revidovaná minulost
Hrubý domácí produkt se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 5,8 procent po revidovaném růstu o 6,0 procent v předchozím čtvrtletí. Tempo růstu ekonomiky naplnilo naše očekávání a ukazuje českou ekonomiku ve velmi příznivém světle. Výraznější překvapení nepřinesla ani struktura HDP. Těžiště růstu leží ve spotřebě domácností, vysoké tempo růstu si udržely investice a záporný příspěvek zahraničního obchodu byl zřejmý z dat obchodní bilance a cen vývozu a dovozu. Kladné hodnocení mírně korigují revize údajů za první dvě čtvrtletí letošního roku.
Zpomalení ekonomiky ve 3. čtvrtletí je iluzí. Červenec, srpen a září měly dohromady v letošním roce o jeden pracovní den méně než stejné měsíce roku loňského. Ono se řekne, jeden jediný den, ale i to je znát. Pokud se podíváme na sezónně očištěná data zohledňující i kalendářní variace, zjistíme, že mezikvartální tempo růstu HDP bylo zcela shodné v prvním druhé i třetím čtvrtletí a činilo 1,4 procenta.
Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 3,8 procenta v souladu s růstem mezd, poklesem nezaměstnanosti a vysokou dynamikou spotřebitelských úvěrů. Jak naznačila data z maloobchodu, utrácely české domácnosti ve zvýšení míře zejména na oděvy, obuv a vybavení domácností. Spotřeba vlády klesla o 2,6 procenta. Tento údaje je ovšem zkreslen loňskými náklady souvisejícími s pořízením stíhaček Gripen. Nebýt Gripenů zvýšily by se útraty vlády o 1,1 procenta. Investiční aktivita zůstala na vysoké úrovni. Hrubá tvorba fixního kapitálu stoupla o 5,4 procenta. Investovalo se především do dopravních prostředků. Pomohlo i stavebnictví, ovšem s výjimkou bytové výstavby, kde investice klesly. Meziroční zvýšení zásob bylo tentokrát menší než ve 2. čtvrtletí a tedy i příspěvek k růstu HDP. Celkový vývoz se reálně zvýšil o 11,4 procenta, dovoz o 10,6 procenta. Celkově se dá výdajová struktura HDP označit za vyváženou. Příznivě se vyvíjí investiční aktivita a čistý export, zároveň roste spotřeba, aniž by ohrožovala inflaci a obchodní bilanci.
Z pohledu jednotlivých odvětví nejvýrazněji přispěl k růstu HDP zpracovatelský průmysl, obchod a doprava.
Produktivita práce se v české ekonomice ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 4,3 procenta po růstu o 4,7 procenta ve 2. čtvrtletí. Jednotkové mzdové náklady ve srovnání s loňským rokem klesly o 1,2 procenta. Růst mezd se tedy nezdá být nadměrným a neměl snižovat konkurenceschopnost domácí produkce.
Poměrně výrazné revize doznaly údaje za první dvě čtvrtletí. Český tygr byl přece jen o něco pomalejší než se zdálo.V 1. čtvrtletí se podle původních dat zvýšil HDP o 7,1 procenta, revidovaná čísla ukazují růst o 0,7 procentního bodu nižší. Druhý kvartál přinesl růst HDP nikoli 6,2 procenta, jak říkala původní data, ale jen 6,0 procent.
Česká ekonomika rostla ve 3. čtvrtletí stejným tempem jako polská (5,8 procenta) a o mírně pomaleji než litevská (6,3 procenta). Lídrem regionu je nyní Slovensko, kde se hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí zvýšil o 9,8 procenta. Ve srovnání s eurozónou zůstalo tempo růstu českého hospodářství více než dvojnásobné, což zajišťuje pokračování rychlé konvergence.
Mírně příznivý charakter této informace dohromady s očekávanými hodnotami inflace a nezaměstnanosti patrně nerozhýbe ani korunu a ani dluhopisy.
V posledním čtvrtletí letošního roku očekáváme mírné zpomalení růstu českého hospodářství a za celý letošní rok v našich prognózách vychází zvýšení HDP o 5,8 procent.