Inflace je v současné době zřejmě nejožehavějším problémem, s nimž se potýkají země bývalého komunistického bloku. Uvedla to včera Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která zemím střední a východní Evropy pomáhá s přechodem na tržní ekonomiku a která včera zahájila dvoudenní valnou hromadu v Kyjevě.
"Inflace, která je nyní v mnoha zemích nad deseti procenty, je v současné době pro tuto oblast nejvážnějším problémem. Pokud se nebude řešit, je zde riziko, že inflace roztočí spirálu mzdové inflace, vynutí si nové nastavení směnných kurzů, anebo povede k opožděným a rychlým změnám měnové politiky," píše se ve zprávě banky.
Inflace sužuje většinu zemí střední a východní Evropy včetně České republiky. Roční míra inflace v Česku v dubnu činila na 6,8 procenta a jen mírně zpomalila z březnové hodnoty 7,1 procenta. EBRD ale také upozorňuje, že globální úvěrová krize v příštích měsících v zemích střední a východní Evropy dramaticky zpomalí hospodářský růst.
Zástupci EBRD se v průběhu schůzky v Kyjevě budou zabývat více tématy. Například otřesy na finančních trzích a dopady globální úvěrové krize, nebo rychlým růstem cen potravin. Banka se obává, že právě úvěrová krize by v bývalých komunistických zemích mohla způsobit nemalé problémy, protože její dopady se zpravidla projevují velmi rychle.
EBRD kvůli obavám z dopadů krize na finančních trzích snížila odhad růstu hrubého domácího produktu na Ukrajině a dalších zemích. Růst ve východní Evropě by měl v letošním roce dosáhnout jen asi šesti procent, zatímco loni činil 7,3 procenta. Na Ukrajině tempo růstu zpomalí na 5,5 procenta, i když vláda počítala s růstem 6,8 procenta.
Za zpomalením hospodářského růstu bude podle EBRD také rychlý růst cenové hladiny. Ten bude mít nepříznivé dopady na koupěschopnost domácností, takže lze očekávat i dopady na spotřebu. EBRD je na Ukrajině největším finančním investorem a do ukrajinské ekonomiky investuje ročně až 1,6 miliardy dolarů (téměř 26 miliard Kč). Zaměřuje se na řadu projektů, počínaje bankovnictvím a konče infrastrukturou.
V Rusku s takovým scénářem EBRD nepočítá a naopak předpokládá, že hospodářství země bude nadále těžit z vývozu ropy a plynu, jejichž ceny na světových trzích prudce stoupají. Hospodářský růst by tudíž mohl v Ruské federaci dosáhnout zhruba sedmi procent.
Guvernéři banky, která v Kyjevě pořádá schůzku teprve podruhé, by rovněž měli hlasovat o nástupci nynějšího prezidenta Jeana Lemierra. Očekává se, že do funkce bude dosazen náměstek německého ministra financí Thomas Mirow. Lemierrovi končí mandát v červenci.
Hlavním akcionářem EBRD jsou Spojené státy, které misi EBRD považují prakticky za ukončenou. Zástupce amerického ministerstva financí David McCormick proto ještě před začátkem schůzky řekl, že banka musí nově definovat své úkoly, nebo jednoduše zmizí ze scény. Země střední a východní Evropy už totiž mají tržní ekonomiky, takže EBRD má splněno.