Brusel (zpravodaj ČTK) - Situace na mezibankovním trhu, který v posledních týdnech kvůli finanční krizi "vyschl", se podle předsedy euroskupiny Jeana-Clauda Junckera zlepšila, stále ale není uspokojivá. Juncker po včerejším setkání ministrů financí zemí, které platí eurem, řekl, že evropské země proto opět vyzvou banky, aby poskytovaly úvěry a podpořily ekonomiku.
Zejména malým a středním podnikům se kvůli krizi zhoršil přístup k úvěrům, což by pro mnoho z nich mohlo znamenat vážné potíže. Podle Junckera je přitom důležité, aby reálná ekonomika kvůli finančním otřesům netrpěla. "Chceme, aby banky uplatňovaly normální pravidla hry," řekl Juncker.
Dodal, že všichni ministři financí eurozóny souhlasí s nepříznivou makroekonomickou prognózou, kterou včera zveřejnila Evropská komise. Růst hospodářství Evropské unie a eurozóny se podle ní kvůli krizi v příštím roce téměř zastaví. Unijní HDP by příští rok mělo vzrůst jen o 0,2 procenta, přičemž ekonomika eurozóny poroste dokonce jen o 0,1 procenta.
Podle eurokomisaře Joaquína Almunii proto evropské státy musejí urychlit reformy a také zmírnit dopad rušení pracovních míst v některých oborech. Almunia včera také připomněl návrhy z minulého týdne, kterými chce komise řešit finanční krizi. Patří mezi ně právě podpora zaměstnanosti a malých a středních firem. Zároveň je podle něj důležité, aby jednotlivé státy koordinovaly své kroky.
Jak Juncker, tak Almunia řekl, že v současné době není třeba reformovat Pakt růstu a stability, který v Evropské unii určuje pravidla hospodaření. Současná pravidla jsou podle nich dostatečně flexibilní pro to, aby země mohly bojovat s dopady krize. Jednotlivé "stropy", které jsou v paktu stanovené, se týkají především zemí, kde se platí eurem. Schodek jejich ročního rozpočtu nesmí například překročit tři procenta HDP.
Podle Almunii by fiskální politika evropských zemí měla nadále mít "udržitelný směr". "Opatření na podporu poptávky by měla být včasná, cílená a dočasná," řekl. Podle prognózy Evropské komise přitom výhled hospodaření jednotlivých členských států EU není dobrý.
Nejistotu provází především očekávání daňových výnosů, které mohou být v době hospodářského útlumu výrazně nižší. Do vyšších schodků však budou státní rozpočty tlačit i nejrůznější záchranné balíčky, které na podporu problémy zmítaného finančního sektoru přijaly jednotlivé země. Průměrný rozpočtový deficit v EU by měl vzrůst z 0,9 procenta HDP v loňském roce na 1,6 procenta HDP v roce letošním.
Na včerejším setkání ministrů financí eurozóny v úterý naváže schůzka ministrů financí celé EU. Ministři se na ní vedle finanční krize budou zabývat daňovými úniky, rozšířením snížené sazby DPH na některé služby či takzvaným klimaticko-energetickým balíčkem, kterým chce Evropská komise mimo jiné snížit emise vypouštěné do ovzduší.