New York (ČTK/Wall Street Journal Europe) - Banky po celém světě byly poslední rok těžce zasaženy finanční krizí, nereagovaly však tím, že by předávaly kontrolu nad svým podnikáním těm, kdo si od nich půjčují. Jinak je tomu ovšem v Mezinárodním měnovém fondu, kde věřitelé v čele se Spojenými státy pracují na předání moci dlužníkům. Podle listu The Wall Street Journal Europe (WSJE) je takový přesun nepochopitelný.
Termíny "dlužník" a "věřitel" v dokumentech MMF nefigurují, protože pro ty, kdo si většinou půjčují, má fond vyhrazeno spojení "rozvojové a mladé tržní ekonomiky" a ty, kteří peníze dodávají, nazývá "vyspělými zeměmi". To ale nemění nic na skutečnosti, že dlouhodobí věřitelé tvoří jen malou část ze 186 členských zemí MMF, uvedl list.
Ani ty rozvojové země, které si nejvíce nárokují větší vliv, přitom nejsou ochotny stát se dlouhodobějšími věřiteli. Když se skupina nejvýznamnějších světových ekonomik G20 letos dohodla na tom, že shromáždí 500 miliard dolarů (zhruba 8,75 bilionu Kč) pro nový úvěrový program MMF, rozvojové mocnosti v čele s Brazílií daly rychle najevo, že přispějí jen v případě, že fond vydá krátkodobé dluhopisy, s nimiž by se dalo obchodovat na trzích. Jinými slovy, dlouhodobě se zavazovat odmítají, napsal WSJE.
Věřitelské země měly v MMF vždy více hlasů proto, že bez nich by fond neměl žádný spolehlivý přísun peněz. Před několika lety však velké rozvojové země Asie a Latinské Ameriky začaly požadovat větší hlas při rozhodování s tím, že jejich ekonomiky mají nyní díky rychlému růstu větší podíl na globální ekonomice a "demokraticky vedený" MMF by jim tak měl přiznat více hlasů.
Věřitelé mohli podle listu namítnout, že fond stejně jako každá banka není žádná demokracie a že ten, kdo chce více hlasů, je může získat jednoduše tím, že dodá více peněz. Místo toho vedení fondu v roce 2008 schválilo pětiprocentní přesun hlasovacích práv od "nadměrně zastoupených" věřitelů k "nedostatečně zastoupeným" zemím.
Země jako Čína, Indie nebo Brazílie však nyní chtějí ještě více moci a věřitelé v čele s USA jsou ochotni jim vyjít vstříc. Komuniké ze zářijové schůzky G20 v Pittsburghu mluví o nejméně pětiprocentním přesunu hlasů k rozvojovým ekonomikám. Brazílie a Čína požadují zvýšení svých podílů o sedm procent, Evropa je však proti, protože by ztratila nejvíc.
Mluvčí MMF uvedl, že loňský přesun hlasů zvýšil podíl rozvojových zemí na 42,1 procenta. To znamená, že kdyby se prosadilo další navýšení o sedm procent, byli by tradiční dlužníci již těsně před většinou. "Politici v Pekingu a Brasílii by tak měli více moci nad tím, jak se utrácejí příspěvky amerických daňových poplatníků," uvádí WSJE.
MMF vydělal na finanční krizi jako téměř nikdo jiný. Po loňském vypuknutí paniky ve finančním sektoru své finanční zdroje ztrojnásobil a teď si dělá nárok na řízení světové ekonomické politiky. Vzhledem k tomu, jak v minulosti doporučoval zvyšování daní a devalvace měn, to asi nebude žádná cesta k prosperitě, konstatuje list.
Až donedávna bylo na fond možné spoléhat alespoň v tom, že bude podporovat geopolitické zájmy Západu. "Pokud by se z MMF stala něco jako banka pro OSN a řídili by ji dlužníci, nemělo by se již po amerických poplatnících chtít, aby to platili," uzavírá list.