Zatímco EU váhala nad lékem pro řecké dluhové potíže, virus se rozšířil. Čelní představitelé Evropské unie celé měsíce odolávali myšlence na nouzovou pomoc Řecku a mezitím se infekce uchytila. Úrok z řeckých půjček se vyšplhal do dvojciferných hodnot. Investoři, v obavách, že dojde k nákaze jižní části Evropy, prodávali portugalské a španělské akcie a obligace. Trhy se zaměřily na evropské banky a pojišťovny kvůli jejich angažovanosti v tom, co by se mohlo ukázat jako jedna z nejhorších katastrof v oblasti státního dluhu vůbec. Bankovní krize a dluhová krize se spojily do jedné.
Evropské banky a pojišťovny drží přibližně 193 miliard dolarů řeckého dluhu. To je hodně, není to však hlavní problém. Dluh je rozložený mezi mnoha společnostmi. a drží každá 3,9 miliard dolarů řeckého vládního dluhu. Odepsání 50 % z této částky by bylo bolestivé, jejich pád by ale nezpůsobilo. Větší problém představují metastázy. Analytik Daragh Quinn ze společnosti Nomura International uvádí, že „obavy ze rozšiřují do Portugalska a Španělska, jak je zřejmé z rozšiřování spreadů jejich dluhopisů“. Nejenže koncem dubna ratingová společnost Standard & Poor's snížila rating řeckého dluhu na spekulační úroveň, ale rovněž o dvě příčky snížila rating Portugalska a další den snížila rating Španělska. Protože se investoři nyní obávají o fiskální zdraví slabších evropských hráčů, náklady půjček Španělska, Portugalska a Irska stoupají. Každá z těchto zemí může být nakonec nucena hledat nouzovou pomoc a porušit svůj závazek úplného splacení svých dluhů.
Druhým řeckým problémem, který banky vedle odpisů držených dluhopisů a půjček měly, byl problém záruk. ECB udržuje chod evropského bankovního systému prostřednictvím krátkodobých půjček komerčním bankám. V těchto případech ECB většinou akceptuje jako kolaterál vládní obligace. Podle dosavadních pravidel ECB ale nemohly být řecké obligace použity jako záruka pro ECB, pokud je i společnosti Fitch Ratings a Investors Service ohodnotí jako spekulativní investice. ECB však tento problém již vyřešila zmírněním tohoto pravidla, aby řeckým bankám nadále umožnila fungovat (více zde). Problém této banky se ale značně rozšíří, pokud Španělsko a Portugalsko také ztratí svůj investiční rating.
Poslední problém bank je nepřímý. 27. dubna, tedy v den, kdy agentura S&P snížila rating řeckého dluhu, spadly akcie londýnské Banking Group o 8 %. Její finanční ředitel Tim Tookey analytikům sdělil, že v Řecku nemá žádné „významné investice“. Na tom však záležet nebude, pokud panikařící investoři zastaví nákupy jakýchkoliv evropských cenných papírů. „Je to celé o riziku vládního dluhu,“ řekl Andrew Lim, analytik v Matrix Corporate Capital v Londýně, v komentáři k poklesu akcií společnosti . „Nakonec by to mohlo vést k nákaze v oblasti nákladu financování a společnost by tím byla postižena.“
Strach z obrovské bankovní krize spouští požadavky na pomoc vedenou Evropskou unií, která by šla nad rámec Řecka. „Možná je čas uvažovat o možnostech poslední instance,“ říká David Mackie, hlavní evropský ekonom v Chase v Londýně. „Nyní může být čas na to, aby eurozóna podnikla něco mnohem dramatičtějšího.“ To, co má Mackie na mysli, se podobá programu TARP, který dodal stovky miliard na pomoc velkým americkým bankám, zatímco v evropském případě by pomoc získaly vlády. Mackie odhaduje, že v případě nejhorší nákazy by podpora Španělsku, Portugalsku, Irsku a Řecku mohla dosáhnout 8 % HDP eurozóny. To odpovídá přibližně 792 miliardám dolarů. Alternativa – série případů, kdy vlády nebudou schopny splácet své dluhy, a zhroucení bankovního systému - by mohla být daleko horší. Rozhodnutí o záchraně závisí v konečném důsledku na Německu, jehož voliči mají směrem k pomoci nepřátelský postoj.
(Zdroj: Businessweek)