Rozšířeno (15:07) Evropská unie se dnes přidala k tlaku Spojených států na Čínu za posílení jüanu. Na druhé straně Japonsko, Jižní Korea, Brazílie či Švýcarsko po několika letech obnovily intervence proti posilování svých měn. Před rizikem měnové války, která vyvolá novou vlnu národního ochranářství, varoval otevřeně brazilský ministr financí Guido Mantenga. Institut mezinárodních financí, zahrnující 420 největších světových bank, dnes přichází s požadavkem na novou globální měnovou smlouvu, která by zastavila narůstající národní intervencionismus a novou ekonomickou válku mezi největšími světovými ekonomikami. Dočkáme se novodobé Plaza Accord?
Charles Dallara, dnešní šéf IIF a človek, který se v roce 1985 podílel na citované smlouvě, jejímž obsahem byla dohoda na koordinované akci za posílení japonského jenu proti americkému dolaru, požaduje novou a sofistikovanější variantu těchto dohod. Ta by podle něho měla obsahovat nejen dohodu o provázaném intervenčním kroku, ale také příslib Spojených států je střednědobému zásahu pro snížení rozpočtového schodku a příslib strukturálních reforem v Evropě. “Dohody o držení kurzů v určitém pásmu samy o sobě dnes nestačí,” uvedl Dallara.
Institut IIF výrazně změnil odhad toků kapitálu mezi západními ekonomikami a rozvíjejícími se trhy v roce 2010. Proti původnímu přílivu na emerging markets v rozsahu 709 miliard dolarů nyní očekává přítok kapitálu (a jejich odliv z ekonomik západního světa) v letošním rozsahu 825 miliard dolarů. Za tímco posunem podle IIF stojí rapidně uvolněná měnová politika extrémně nízkých sazeb v západních ekonomikách. Ta nutí investory hledat jiný zdroj zajímavých výnosů a výrazně zvyšuje globální destabilizaci. “V tomto prostředí sílí izolace a patriotismus,” uvedl Dallara. Ten rovněž varuje před “blahořečením” nových dohod na kapitálových požavavcích na finanční sektor Basel III. “Pro regulátory znamená novou vlnu nařízení a omezení, která zvýší konkurenci mezi jednotlivými zeměmi,” uvedl Dallara. Jeho kritiky se dočkaly také Spojené státy za izolovaný přístup bez snahy o globální koordinaci kroků odpovídající postavení nejsilnější světové ekonomiky. Rozvíjející se ekonomiky podnikají nepopulární kroky, bránící volnému pohybu kapitálu, jako protireakci na takto vysoký příliv investovaného kapitálu. Brazílie včera přikročila ke zdvojnásobení daně uvalené na zahraniční investice do cenných papírů s pevným výnosem na 4 % z dosavadních 2 %. Podle Billa Grosse z největšího světového dluhopisového fondu PIMCO úrokový výnos na brazilských papírech dosahuje 8 až 9 procent. Regulátor v Jižní Koreji zase započal s audity finančních ústavů, které obchodují cizoměnové deriváty. Snahou je opět omezit volatilitu způsobenou přílivem kapitálu. Korejský won v posledních třech měsících posílil k USD o 8 %, brazilský real pokročil o 4,7 % na dvouletá maxima.
V Bruselu dnes končí Summit zemí EU a Asie, na kterém se Evropa přidala ke kritice USA za dlouhodobé podhodnocování své měny. Také český prezident Václav Klaus potvrdil, že Čína nabídla Evropě, že bude nakupovat dluhopisy předlužených členů eurozóny."Zhodnocení čínské měny vůči euru by bylo vítáno," řekl Juncker po schůzce s čínským premiérem Wen Ťia-paem. Dodal ale, že vedení Činy tento názor nesdílí.
Podle Václava Klause, který se summitu rovněž účastnil, EU nejedná s Čínou v případě posilování jüanu vždy narovinu. Výzvy EU vůči Číně k posílení její měny se totiž objevily ještě před dnešním jednáním Junckera s Wen Ťia-paem. "Vždycky bych doporučoval, aby lidé mluvili čelně tváří v tvář. Seděl jsem pět hodin nonstop na tomto jednání a nikdo, ani pan ministerský předseda Juncker, neřekl ani slovo Číně o čínském měnovém kurzu. Takže považují za velmi pikantní, jestli on to neřekl tam, a pak to šel říci novinářům," uvedl Klaus. "Nabídka Číny o nákupu evropských dluhopisů je revoluční změna a očekával bych, že i o tom se bude rozumným způsobem jednat. Mimochodem to nevyřešila žádná G20, ani OSN, ani EU, to chce řešit jedna země sama," uvedl český prezident. Domnívá se přitom, že Řecku a Irsku zásah Číny nejspíš pomůže.
Čína uvolnila kurz jüanu v roce 2005, v polovině roku 2008 jej však kvůli globální finanční krizi opět pevně navázala na dolar. Letos v červnu centrální banka pevný kurz formálně zrušila a umožnila měně pohyb v omezeném pásmu. Od té doby jüan vůči dolaru posílil o 1,8 procenta.
Americká Sněmovna reprezentantů koncem září dokonce schválila zákon, který Spojeným státům umožní trestat Čínu a jiné země cly za podhodnocování měny. Normou se bude ještě zabývat Senát. Americká obchodní komora již ale varovala, že by přijetí zákona mohlo zvýšit obchodní napětí mezi oběma zeměmi. Podle Pekingu opatření porušuje pravidla Světové obchodní organizace.
(Zdroj: FT, WSJ, AP, Bloomberg, čtk)