Celosvětově oceňovaný systém drobných půjček pro obyvatele nejchudších částí světa bez kolaterálu v pravém slova smyslu – tzv. mikrofinance – se v Indii, kde se zrodil a dosáhl největšího rozmachu, dostává na hranici selhání, informoval deník New York Times. Indické mikrofinanční instituce se v současnosti dostaly do špatného světla a mají nyní stále větší problémy získávat od svých klientů zpět vypůjčené peníze. S ohledem na fakt, že velkou většinu peněž do tohoto soukromého podsektoru finančních služeb poskytly indické bankovní domy, ozývají se již z vysokých vládních kruhů hlasy, že by vznešená myšlenka kladoucí si za cíl zvýšení životní úrovně nejchudší skupině obyvatelstva, mohla dopadnout pro Indii stejně špatně jako snaha, o co nejdostupnější úvěry na bydlení, která ve Spojených státech přerostla v úvěrovou krizi.
Princip mikrofinancí je založen na prosté myšlence, že i nejchudším obyvatelům této planety bez žádného hmotného majetku a úvěrového profilu je možné půjčovat díky jejích „sociálnímu kapitálu“. Soudržnost chudých vesnic a kmenů je totiž podle tohoto principu natolik silná, že "osobní kredit" dlužníka v rámci komunity v podstatě plní úlohu záruky. Tím spíš, že další mikroúvěr jakýkoliv ze členů daného společenství dostane až tehdy, když jsou závazky ostatních členů řádně spláceny.
Mikrofinance poskytují svým klientům úvěry v řádech desítek maximálně stovek dolarů s krátkou splatností sice za vyšší úroky než „běžné“ banky (i s ohledem na mnohonásobné provozní náklady), ale stále pod úrovněmi lokálních lichvářů. Peníze většinou slouží k rozjetí drobných živností, které zprvu generují nemalý profit, proto návratnost půjček většinou převyšovala 90 procent.
Organizace spojených národů vyhlásila rok 2005 rokem mikrofinancí, Muhammad Yunus a bangladéšská Grameen Bank – vlajková loď mikrofinancí, kterou založil obdrželi v roce 2006 Nobelovu cenu za mír. Podle zprávy Microcredit Summit Campaign 2009 bylo ke konci roku 2007 po celém světě 3 552 organizací (v roce 1997 to bylo 618) poskytujících mikrofinanční služby skoro 155 milionům lidí, z nichž 106 milionů patřilo ve chvíli získání prvního úvěru k těm nejchudším z celosvětové populace.
Podle indických pozorovatelů současné problémy mikrofinančního sektoru vyvěrají ze sílící kritiky praktik některých mikrofinančních organizací ze strany místního tisku a dokonce i přestavitelů vlád. Kritizují je za to, že při poskytování úvěru chudých nedostatečně vyhodnocují schopnost dlužníka peníze vrátit a vystavují jej tak velmi obtížným životním situacím, které mnohdy vedou až k sebevraždám, píše NYT. Ve státě Andhra Pradesh v uplynulém měsíci vláda dokonce již zákonem omezila způsob těchto půjček a sběru úroků.
Krize indického mikrofinančního sektoru, který byl světovým průkopníkem této činnosti, vznikala již posledních několik týdnů, ale podle zpravodaje deníku New York Times dosáhla kritické úrovně až nyní, kdy většina dlužníků kvůli současnému klimatu ve společnosti odmítá splácet své půjčky. Indické banky, které poskytly mikrofinančním institucím až osmdesát procent prostředků pro jejich podnikání se nyní vážně obávají obrovských ztrát kvůli nedobytným pohledávkám v hodnotě okolo 4 miliard dolarů.
“Neobyčejně se obáváme o naše investice do mikrofinančního sektoru,“ uvedl podle deníku tento týden Sunand K. Mitra, člen představenstva banky Axis Bank při vystoupení na Indickém ekonomickém summitu.
Podobnost s krizí amerického hypotečního systému bohužel nekončí jen u „dobrého úmyslu“ na samém počátku, nýbrž může pokračovat i pokud jde o celosvětové šíření škod. Podpora projektu mikrofinancí od mezinárodních organizací totiž zajistila prostředky pro indické mikrofinanční instituce od dárců, ale i investorů z celého světa, kteří o své peníze nyní mohou přijít. Navíc však koncept mikrofinancí - dávaný za vzor v rámci boje proti chudobě i Světovou bankou – byl implementován po celém světě (např. Afrika, Latinská Amerika, ostatní oblasti Asie) a nelze proto vyloučit šíření problémů (horší vymahatelnost dluhů pro věřitele/horší dostupnost pro peněz pro chudé) v rámci sektoru i do ostatních zemí.
(Zdroj: New York Times, Microcredit Summit Campaign, Microfinancegetway.org, Grameen Bank)